Jaroslav Čechura
Selské rebelie roku 1680 : sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti

2001 | Nakladatelství Libri

Autor - pracovník Archivu Národního muzea - dokonale využil svých možností přístupu k listinným materiálům a na jejich základě zpracoval obsáhlou práci o příčinách a zejména průběhu bouří v řadě českých krajů. V podrobné úvodní části vysvětluje jednak celou řadu událostí, které k nepokojům vedly - zejména situaci v Čec…hách po skončení třicetileté války v r. 1648. Uvádí zde též názory jednotlivých českých i německých historiků a jejich metodiku i přístupy ke studiu této významné historické události i to, jak ji pojímala česká historiografie po r. 1945. Sám autor hodnotí rebelie jako rozsáhlý sociální konflikt barokních Čech. - Jádro textu tvoří popis průběhu bouří v nejvíce "neklidných" panstvích - jde o Boleslavsko, Litoměřicko, Slánsko, Žatecko, středozápadní a částečně i východní Čechy. Velice zajímavá je kapitola o středoevropském ohlasu na tyto rolnické rebelie. Závěr shrnuje výsledky povstání do 17 přehledných bodů, což je ještě doplněno krátkými statistikami. Rozsáhlé závěrečné poznámky odkazují k pramenům, jejichž soupis následuje. Nechybí ani důkladně zpracovaný jmenný rejstřík. Pouchovv D2a5 Autor - pracovník Archivu Národního muzea - dokonale využil svých možností přístupu k listinným materiálům a na jejich základě zpracoval obsáhlou práci o příčinách a zejména průběhu bouří v řadě český…ch krajů. V podrobné úvodní části vysvětluje jednak celou řadu událostí, které k nepokojům vedly - zejména situaci v Čechách po skončení třicetileté války v r. 1648. Uvádí zde též názory jednotlivých českých i německých historiků a jejich metodiku i přístupy ke studiu této významné historické události i to, jak ji pojímala česká historiografie po r. 1945. Sám autor hodnotí rebelie jako rozsáhlý sociální konflikt barokních Čech. - Jádro textu tvoří popis průběhu bouří v nejvíce "neklidných" panstvích - jde o Boleslavsko, Litoměřicko, Slánsko, Žatecko, středozápadní a částečně i východní Čechy. Velice zajímavá je kapitola o středoevropském ohlasu na tyto rolnické rebelie. Závěr shrnuje výsledky povstání do 17 přehledných bodů, což je ještě doplněno krátkými statistikami. Rozsáhlé závěrečné poznámky odkazují k pramenům, jejichž soupis následuje. Nechybí ani důkladně zpracovaný jmenný rejstřík. Pouchovv D2a5

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	395
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072770640
ISBN:	9788072770649
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Historická řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 11. 2024 17:19
Číslo položky:	1049454

O autorovi

Jaroslav Čechura

Jaroslav Čechura je český historik, specializující se na novověké sociální dějiny. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obory historie – politická ekonomie – dějiny umění. V letech 1977 až 1986 byl pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze; dalších 17 let vedl Archiv Národního muzea a 25 let redakci historické řady Časopisu Národního muzea. Učil na FF UK a spolupracoval též s Max-Planck-Institut für Geschichte v Göttingenu. Kromě toho vyučuje na KTF UK a Technické univerzitě v Liberci. Je členem několika redakčních či vědeckých rad. Od počátku se profiloval jako medievalista a zabýval se hospodářskými a sociálními dějinami Čech ve středoevropském kontextu. Později rozšířil svůj záběr o období raného novověku, jež nahlíží „zdola“, konkrétně pak prizmatem poddanských vztahů, každodennosti, rebelií, kriminality, sexuality, stavovské politiky či tradiční kultury venkova. Vzhledem k nebývalému rozsahu knižní tvorby, která cílí nejen na odborného, ale i laického konzumenta, tak Čechura náleží k nejvýznamnějším současným českým představitelům mikrohistorie. V rámci reorganizace bylo schváleno děkankou filosofické fakulty UK rozhodnutí ředitele Ústavu českých dějin Ivana Šedivého o zrušení profesorského místa se specializací na české dějiny raného novověku s účinností 1. července 2015. Zrušení místa, a tedy Čechurovo propuštění, vzbudilo jisté překvapení v rámci univerzity, ovšem upozornil na ně i Petr Zídek v Lidových novinách.

Více od autora