Eugen Strouhal
Sedmkrát do Núbie

1989 | Nakladatelství Vyšehrad

Jméno Núbie, podivuhodné země spojující Egypt se Súdánem, proletělo světem v šedesátých letech, kdy vědci a technici různých zemí spojili v mezinárodní akci UNESCO své síly k záchraně kulturních hodnot její minulosti, ohrožených stavbou Vysoké přehrady u Asuánu. O Núbii se hovoří znovu v současné době, kdy se hromadí p…ublikace výsledků jednotlivých expedic a kdy se výzkumný zájem přesunul do její súdánské části jižně od Násirova jezera, kde začalo uskutečňování zavlažovacích projektů. Tuto vzdálenou zemi ve výhni pouště na obratníku Raka přibližuje našim čtenářům knížka, kterou napsal přímý účastník archeologických expedic Čs. egyptologického ústavu Karlovy univerzity, vedoucí vědecký pracovník Náprstkova muzea, složky Národního muzea v Praze. Věnuje v ní pozornost přírodním podmínkám a dějinnému vývoji Núbie, líčí průběh expedic a život na palubě čs. lodi na Nilu, uvádí i výsledky rakouských, anglických a polských výprav, seznamuje nás s přemisťováním chrámů a zvláště nejvýznamnějších z nich v Abú Simbelu a Fílé. Jméno Núbie, podivuhodné země spojující Egypt se Súdánem, proletělo světem v šedesátých letech, kdy vědci a technici různých zemí spojili v mezinárodní akci UNESCO své síly k záchraně kulturních hodno…t její minulosti, ohrožených stavbou Vysoké přehrady u Asuánu. O Núbii se hovoří znovu v současné době, kdy se hromadí publikace výsledků jednotlivých expedic a kdy se výzkumný zájem přesunul do její súdánské části jižně od Násirova jezera, kde začalo uskutečňování zavlažovacích projektů. Tuto vzdálenou zemi ve výhni pouště na obratníku Raka přibližuje našim čtenářům knížka, kterou napsal přímý účastník archeologických expedic Čs. egyptologického ústavu Karlovy univerzity, vedoucí vědecký pracovník Náprstkova muzea, složky Národního muzea v Praze. Věnuje v ní pozornost přírodním podmínkám a dějinnému vývoji Núbie, líčí průběh expedic a život na palubě čs. lodi na Nilu, uvádí i výsledky rakouských, anglických a polských výprav, seznamuje nás s přemisťováním chrámů a zvláště nejvýznamnějších z nich v Abú Simbelu a Fílé.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Milan Albich
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	261
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070210052
ISBN:	9788070210055
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 3. 2022 11:11
Číslo položky:	299075

O autorovi

Eugen Strouhal

Eugen Strouhal , v běžném životě a v publikacích užíval jméno Evžen Strouhal, byl významný český antropolog, archeolog, lékař a muzejník, který přispěl k založení vědního oboru paleopatologie. Zabýval se především výzkumem starého Egypta. Působil v Československém egyptologickém ústavu Univerzity Karlovy , následně v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, a později také na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Hlásil se ke katolickému vyznání a prosazoval ekumenický přístup. Eugen Strouhal se narodil v Praze do vědecké rodiny. Oba jeho rodiče byli lékaři. Dědeček, Vincenc Strouhal, patřil mezi kapacitu v oblasti experimentální fyziky, jeho biografii věnoval i jednu ze svých posledních knih Profesor Čeněk Strouhal, zakladatel české experimentální fyziky. V roce 1956 vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze Fakultu všeobecného lékařství a o tři roky později Filozoficko-historickou fakultu. Od roku 1956 do roku 1957 působil jako lékař ve Františkových Lázních. Následně roku 1957 nastoupil jako odborný asistent do Biologického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, kde působil do roku 1960. Zde započala jeho pedagogická činnost, která zaznamenala u studentů velkou popularitu. Poté krátce působil na lůžkovém oddělení Výzkumného ústavu endokrinologickém v Praze-Motole. Od roku 1961 se stal členem Československého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde působil do roku 1968. V těchto letech také učil antropologii a archeologii zahraniční studenty v angličtině a francouzštině na Univerzitě 17. listopadu. Vzhledem k událostem Pražského jara roku 1968 byl pro udržení se na Karlově univerzitě nucen vstoupit do Komunistické strany Československé. To odmítl a rozhodl se pro zaměstnání v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur, kde mu bylo umožněno v započaté práci pokračovat. Zde působil j...

Více od autora