Władysław Stanisław Reymont
Sedláci : Jaro - III

1951 | Nakladatelství Vyšehrad

Epopej podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu… i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky.

Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

1. vydání. Epopej podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ož…ení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky.

Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

1. vydání.

Součástí souboru:

Sedláci 1951 (4 sv, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, razítka a polepky z knihovny, stránky s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, razítka a polepky z knihovny, stránky s flíčky
Vazba:	pevná, ochranný obal
Počet stran:	375
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alois Moravec
Překladatel:	Jan Mařák, Čeněk Syrový
Edice:	Živý odkaz světa, Živý odkaz světa : knihovna světových klasiků, 1. svazek ed. 1. svazek ed. Knihovna světových klasiků
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 2. 2026 9:53
Číslo položky:	1609647

O autorovi

Władysław Stanisław Reymont

Władysław Stanisław Reymont byl polský prozaik, člen hnutí Mladé Polsko, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1924. Władysław Stanisław Reymont, vlastním jménem Władysław Stanisław Rejment, se narodil roku 1867 . Pocházel ze skrovných poměrů, byl jedním ze sedmi dětí venkovského varhaníka. Pokoušel se studovat na gymnáziu v Čenstochové, v letech 1880-1884 se vyučil krejčím ve Varšavě, odkud byl nakonec policejně vykázán. Po krátkém pobytu u otce odešel z domova a živil se jako železničář, dělník a herec kočovné společnosti, byl i novicem v klášteře. Ze své rodné oblasti, spravované tehdy carským Ruskem, odešel roku 1893 opět do Varšavy a v neustálém boji o udržení holé existence se pokoušel o literární zpracování svých bohatých, často velice neutěšených životních zkušeností. Podmínky, ve kterých psal svá první díla, byly strašné. Jak sám píše: „Noci jsem trávil v místnosti tak chladné, že jsem psal zabalený do kožešiny s kalamářem pod lampou, aby inkoust nezamrzl“. Ve Varšavě psal například v kostele, protože tam bylo teplo. Jeho těžkou hmotnou situaci postupně zlepšily výtěžky z literární a reportérské činnosti, takže roku 1894 mohl navštívit Londýn. Brzy se v literatuře prosadil svou houževnatou prací, silou barvitého vidění a svým pozorovacím talentem a stal se společně se Stefanem Żeromskim a Gabrielou Zapolskou nejvýznamnějším představitelem uměleckého hnutí Mladé Polsko . Roku 1899 byl zraněn při železničním neštěstí, obdržel odškodnění a stálá renta, vyplácená železniční společností, mu umožnila léčení v Itálii a cestu do Francie. Po první světové válce se usadil na vlastním statečku v obci Kołaczkowo u Wrześni . Roku 1920 navštívil polské kolonie v USA. Jako znalec selského a venkovského prostředí zachytil v řadě s...

Více od autora