Knihy
Beletrie
Česká literatura
Vilém Werner
Sedí rybář u vody--

Vilém Werner
Sedí rybář u vody - kratochvilné povídačky o rybách, rybářích a o všem, co se k tomu připletlo - PODPIS VILÉM WERNER

1942 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

"Rybářem se člověk nestává, ani se jím nerodí. Rybařině člověk propadá jako coctailu, nikotinu, divadlu a platinovým blondýnkám". Dvěma větami charakterisuje autor v úvodu vznik rybáře amatéra; a aby bylo jasno, vyvrací také hned na začátku všeobecně panující pověru, "že rybařinou se kurýrují nervy".
Nezasvěceným se… zdá, že rybařina je klid sám, ale věřme autorovi, který se ďáblu upsal již v mládí: "Nedejte se mýlit tím, že rybář sedící u vody vypadá tak hrozně klidně, když očima roentgenuje vodu pod sebou. Víte, vy blázni a blázínkové, co se v něm právě odehrává? Víte vy, jaké vysokofrekvenční napětí jej uvedlo do této ztrnulosti? Jaké mocnosti nebe vyzývá, aby mu daly vnuknutí, nesedí-li tady zbytečně a neměl-li by jít kousek proti proudu?" Tak je to tedy s rybyřinou. Svá tvrzení dokládá ovšem autor důkazy. V několika povídkách vzpomíná na své rybářské zážitky, na svůj první úlovek, který rozhodl o všech příštích dovolených; vypráví i o jiných umělcích , aby také oni vydali svědectví o rybařině vnitrozemské. "Rybářem se člověk nestává, ani se jím nerodí. Rybařině člověk propadá jako coctailu, nikotinu, divadlu a platinovým blondýnkám". Dvěma větami charakterisuje autor v úvodu vznik rybáře amatéra; a aby …bylo jasno, vyvrací také hned na začátku všeobecně panující pověru, "že rybařinou se kurýrují nervy".
Nezasvěceným se zdá, že rybařina je klid sám, ale věřme autorovi, který se ďáblu upsal již v mládí: "Nedejte se mýlit tím, že rybář sedící u vody vypadá tak hrozně klidně, když očima roentgenuje vodu pod sebou. Víte, vy blázni a blázínkové, co se v něm právě odehrává? Víte vy, jaké vysokofrekvenční napětí jej uvedlo do této ztrnulosti? Jaké mocnosti nebe vyzývá, aby mu daly vnuknutí, nesedí-li tady zbytečně a neměl-li by jít kousek proti proudu?" Tak je to tedy s rybyřinou. Svá tvrzení dokládá ovšem autor důkazy. V několika povídkách vzpomíná na své rybářské zážitky, na svůj první úlovek, který rozhodl o všech příštích dovolených; vypráví i o jiných umělcích , aby také oni vydali svědectví o rybařině vnitrozemské.

Stav

Dobrý

PODPIS, natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	179, [3]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Otakar Fuchs
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Vilímkova humoristická knihovna
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 2. 2023 8:31
Číslo položky:	488970

O autorovi

Vilém Werner

Takřka zapomenutý dramatik, autor společenských komedií a také filmový scénárista Vilém Werner, známý též jako Vilém Vojta Verner, se narodil 8. prosince roku 1892 ve Vídni. Oba rodiče Viléma vychovávali v ryze českém duchu. Otec byl zaměstnán v té době v c.k. tiskárně a zapojoval se pravidelně do činnosti v českých protirakouských spolcích. Do počátku roku 1903 stačil ve Vídni Vilém prožít i počáteční školní léta. Z obavy před perzekucí, se celá rodina Wernerových přestěhovala do Kolína. A později do Prahy. V Praze Vilém Werner absolvoval nejprve měšťanskou školu na Žižkově a od roku 1905 do poloviny roku 1910 byl studentem státní reálky na Vinohradech. Pro špatné sociální podmínky své rodiny, byl nucen ukončit studium ve čtvrtém ročníku a v letech 1910 až 1914 pracoval jako praktikant a posledním rokem zčásti jako knihkupecký účetní v nakladatelství J. Otto. Ve studiu pokračoval po večerech na Odborné škole Grémia knihkupců pražských. Po roce 1913 již jako hotový absolvent, byl účetním v nakladatelství M. Urbánek. Od podzimu roku 1914 až do února 1915 byl účetním u známého a úspěšného nakladatelství J.R.Vilímek. V následujících letech pracoval jako účetní Nakladatelského družstva Máj a v České grafické Únii. Pod roce 1919 byl zaměstnán v účtárně Státního obilního ústavu v Praze a od roku 1921 se stal ředitelem administrace časopisu Slovenská politika. Na Slovensku se i oženil a v roce 1928 se vrátil do Prahy, kde působil v letech 1928 až 1932, kdy byl tajemníkem Vinohradského divadla. Od počátku 30. let již doslova v rychlém tempu psal jednu hru za druhou a bylo logické, že přišla nabídka, aby od roku 1932 pracoval pro Československý rozhlas /od roku 1937 Český rozhlas/, jako dramaturg , později referent dramatického a autorského odboru. Po atentátu na Heydricha byl v červnu 1942 z rozhlasu propuštěn. Důvodem bylo jeho členství v zednářské lóži a pomoc rakouským židům po anšlusu při útěku z Rakouska. Byl také v úzkém písemném kontaktu se spisovatelem a překlada...

Více od autora