Stanislav Kostka Neumann
Sebrané spisy VI : 1914-1918

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

První světová imperialistická válka, do níž byl vržen z moravských lesů, vod a strání i básník a člověk S.K. Neumann, se odrazila v jeho knize veršů, s pův. titulem Třicet zpěvů z rozvratu, později prostě "1914-1918". Je to lyrický zápisník dojmů člověka, vytrženého z krásy přírody a prostého, zdravého a přirozeného ži…vota a vhozeného na válečná jatka, do zákopů, drátěných překážek, šrapnelových jam, lazaretních stanic a nesmyslného vraždění. Neumann před námi odkrývá všechno zlo, všechnu nelidskost, barbarství a nesmyslnost války nejvýrazněji a nejpřesvědčivěji právě tím, že je staví do přímého protikladu s prostým životem a plodnou prací. Bragodža, Elbasan, Uhry, Balkán, horal Demire Nazire a český voják - to jsou hrdinové Neumannovy poesie. A právě ten voják nepřestává nikdy znovu věřit v sílu života, který musí být tím spravedlivější po nespravedlivé válce: básník mluví za tisíce svých druhů, vyznává-li: "Chci trpěti, jestliže trpěti třeba - / ba, s tisíci mohu i zahynouti / vysílen, usmýkán: / vždyť nechci míru pro trochu klidu a chleba. / chci se svým lidem do světla svobody vplouti, / kde každý na svém pán." První světová imperialistická válka, do níž byl vržen z moravských lesů, vod a strání i básník a člověk S.K. Neumann, se odrazila v jeho knize veršů, s pův. titulem Třicet zpěvů z rozvratu, později pr…ostě "1914-1918". Je to lyrický zápisník dojmů člověka, vytrženého z krásy přírody a prostého, zdravého a přirozeného života a vhozeného na válečná jatka, do zákopů, drátěných překážek, šrapnelových jam, lazaretních stanic a nesmyslného vraždění. Neumann před námi odkrývá všechno zlo, všechnu nelidskost, barbarství a nesmyslnost války nejvýrazněji a nejpřesvědčivěji právě tím, že je staví do přímého protikladu s prostým životem a plodnou prací. Bragodža, Elbasan, Uhry, Balkán, horal Demire Nazire a český voják - to jsou hrdinové Neumannovy poesie. A právě ten voják nepřestává nikdy znovu věřit v sílu života, který musí být tím spravedlivější po nespravedlivé válce: básník mluví za tisíce svých druhů, vyznává-li: "Chci trpěti, jestliže trpěti třeba - / ba, s tisíci mohu i zahynouti / vysílen, usmýkán: / vždyť nechci míru pro trochu klidu a chleba. / chci se svým lidem do světla svobody vplouti, / kde každý na svém pán."

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	128
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2026 15:50
Číslo položky:	1819309

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora