Karel Poláček
Se žlutou hvězdou

1961 | Krajské nakladatelství

Deník českého humoristy a bojovníka proti měšťáctví, který si psal před smrtí, očekávaje transport do Terezína, obsahuje spisovatelovy názory, postřehy, náměty, úvahy a aforismy. Deník českého humoristy a bojovníka proti měšťáctví, který si psal před smrtí, očekávaje transport do Terezína, obsahuje spisovatelovy názory, postřehy, náměty, úvahy a aforismy.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.

Další varianty

Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.	~~99 Kč~~
Stav Dobrý Flek na deskách, bez obálky	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.	~~59 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 30. 7.

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	147
Jazyk:	česky
Editor:	Zdeněk Karel Slabý
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Východočeské medailónky
Vydání:	Vydání druhé
Vydáno v:	Havlíčkův Brod
Vystaveno:	7. 4. 2026 11:5
Číslo položky:	1689489

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora