Bohumil Polan byl český knihovník, básník, esejista, divadelní a literární kritik, vedoucí knihovník Knihovny města Plzně. Vlastním jménem se jmenoval Bohumil Čuřín. Vyrůstal v prostředí věznice v Plzni na Borech, kde jeho otec pracoval jako dozorce a později jako vedoucí obuvnické dílny. V letech 1898–1905 studoval na plzeňském reálném gymnáziu. Po maturitě v roce 1906 nastoupil jako dobrovolník jednoletou vojenskou službu u 35. pěšího pluku. Po návratu z vojny se stal pomocným úředníkem právního oddělení městského stavebního úřadu, kde pracoval, s přerušením ve válečných letech, až do roku1920. První světovou válku prožil na frontě v Haliči, Uhrách a v Čechách. Po válce v roce 1920 se stal žákem jednoleté Státní knihovnické školy, kterou ukončil závěrečnou zkouškou s vyznamenáním. Od roku 1921 pracoval v Městské veřejné knihovně v Plzni , v roce 1927 se stal jejím vedoucím a vedl ji do roku 1947, kdy odešel do důchodu. Polan byl za svoji celoživotní práci několikrát oceněn. V roce 1962 získal státní vyznamenání Za vynikající práci a v roce 1967 se stal čestným občanem města Plzně. Polanův čestný hrob najdeme na plzeňském Ústředním hřbitově, kolumbárium E3/1234. Středisko západočeských spisovatelů každoročně vyhlašuje literární Cenu Bohumila Polana. První verše vydal pod pseudonymem B. J. Mára již v roce 1905 v časopise Práce, redigovaném Fráňou Šrámkem. Ve dvacátých letech se Polan jako básník odmlčel. Až v roce 1927 vydal výbor svých básní Koncert na lesní roh. Zde je uvedena i báseň Hráč, tu věnoval památce svého bratra, který padl ve válce na východní frontě. Původně byla otištěna v Lumíru 1917. Celoživotní literárněkritické dílo je rozsáhlé. Bibliografický přehled zahrnuje 531 položek. Polan byl vnímavý a bystrý pozorovatel, psal články, kritiky a referáty do Pokrokové revue, Nových Čech, plzeňského Pramene , Cesty, plz...