Helena Monczáková, provdaná Helena Štuková , byla česká operetní zpěvačka, divadelní a filmová herečka a spisovatelka. Narodila se v polsko-české rodině, její otec Polák Ondřej Monczák , byl listonoš, maminka Češka Josefa, roz. Friedrichová. Vyrůstala se třemi sestrami, Annou, Marií a Josefou, a bratrem Janem. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Prahy na Žižkov. Po pěveckém školení, se stala subretou řady pražských operetních scén , ale i mimopražských scén aj. Jejím manželem byl od roku 1917 dirigent a hudební skladatel Jaroslav Štuka , manželství však zůstalo bezdětné. Od roku 1929, začala hrát i ve filmu, a až do roku 1935 natočila 12 filmů. Někdy pouhé epizodky, jako například zpívající uklízečka ve filmu Děvčátko, neříkej ne! z roku 1932, švadlena ve filmu Madla z cihelny nebo majitelka kloboučnického závodu ve filmu Okénko . Výrazněji na sebe upozornila ve filmu Právo na hřích v roli Fanynky Machové, matky hlavního hrdiny filmu. Ve filmu Barbora řádí , si zahrála ženu s děckem ve vlaku, která požádá cestujícího T. Pištěka, aby jí pohlídal dítě, že si dojde na zastávku pro jídlo, mezitím jí však vlak i s děckem ujel. Po boku Adiny Mandlové si zahrála i ve filmu Ať žije nebožtík jako dáma na zámku a ještě toho roku ztvárnila paní domácí ve snímku Cácorka. Mezi její nejvýraznější role patří ještě němý film Pražské švadlenky , kde si zahrála majitelku módního salonu Serafínu Škrtilovou, a také němý film Vendelínův očistec a ráj , kde jako Karolína Žemličková chtěla provdat svou dceru v podání Máni Ženíškové. Ve zvukovém filmu C. a k. polní maršálek 1930, si zahrála manželku opět, jako v předešlém filmu, T. Pištěka, ráznou paní plukovníkovou Přececht...