Miloslav Disman, Antonín Kurš
Sborové recitace - teorie a prakse sborového přednesu s ukázkami nácviku

1932 | Nakladatelství Dědictví Komenského

Teorie a praxe sborového přednesu s ukázkami nácviku. Kniha byla napsána ve spoluautorství s Antonínem Kuršem, učitelem reformní školyx v Nuslích. Je rozdělena do dvou částí - část teoretická a část praktická s návody, postupy a vhodnými ukázkami. Teorie a praxe sborového přednesu s ukázkami nácviku. Kniha byla napsána ve spoluautorství s Antonínem Kuršem, učitelem reformní školyx v Nuslích. Je rozdělena do dvou částí - část teoretická a část p…raktická s návody, postupy a vhodnými ukázkami.

Stav

knižní blok volně

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	knižní blok volně
Vazba:	volná brož
Počet stran:	131
Jazyk:	česky
Edice:	41. svazek ed. 41. svazek ed. Časové otázky a rozpravy pedagogické, Spisů Dědictví Komenského
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 12. 2019 16:30
Číslo položky:	81467

O autorech

Miloslav Disman

Miloslav Disman byl divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog. Za svou režijní rozhlasovou činnost, především za rozvíjení estetické výchovy mládeže, obdržel v roce 1953 Řád práce, u příležitosti 60. narozenin titul zasloužilý umělec a v listopadu 1966 Československou cenu míru. Disman pocházel z Bělé pod Bezdězem. Jeho otec městský důchodní Dr. Bedřich Disman byl v Bělé pod Bezdězem aktivním členem místního odboru Matice školské, starostou místního odboru Pojizerské sokolské župy Fügnerovy, působil ve výboru obecního zastupitelstva a jako revizor v Úvěrním spolku. Veřejně se angažoval i jako člen místního antiklerikálního sdružení Volná myšlenka . Syn Miloslav Disman vystudoval v letech 1918-1920 Vyšší reálku v Jičíně, později v Praze; v rozmezí let 1922-1927 složil odborné učitelské zkoušky; 1930-1932 vystudoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze. V letech 1922-1930 působil jako učitel, odborný učitel a správce českých menšinových obecných škol v Novém Boru, ve Mšeném nad Nisou, v Bělé pod Bezdězem, v Náhlově pod Ještědem a v Dolní Poustevně. Zapojil se také do tzv. menšinářské a hraničářské práce: nejprve jezdil se zájezdy do pohraničí s „Maňáskovou scénou“, spolupracoval s první školou lužických dětí, kterou v Bělé pod Bezdězem zřídil známý hraničářský pracovník Josef Maštálko, s Frantou Kocourkem, Prokopem Domorázkem, s hercem Vaškem Tréglem, tajemníkem Národního divadla Procházkou, herci Sárou, Schettinou a členy kroužku studentů v Bělé pod Bezdězem, pokračoval vlastní prací na menšinových školách v severočeském pohraničí v dramatických a pěveckých kroužcích a s družinou dětí pokusného tábora dorostu Československého Červeného kříže v Bojanovicích u Znojma. Od března 1930 pokračoval na pokusných školách v Michli...

Více od autora

Antonín Kurš

Antonín Kurš byl český divadelní režisér, herec, překladatel a pedagog. Narodil se v rodině pražského zlatnického pomocníka Jana Kurše . Na Dramatickém oddělení Pražské konzervatoře byl posluchačem v letech 1930–1933. V letech 1934–1935 byl režisérem Komorního divadla v Moskvě. Poté se vrátil do Prahy a mezi lety 1935–1937 působil v Pražském dětském divadle Míly Mellanové. V letech 1937–1938 byl šéfem činohry divadla v Ostravě. Po krátkém působení v Košicích založil v Praze v roce 1939 „Lidovou scénu“ v pražské Unitárii v Karlově ulici, kam se uchýlili někteří z herců Osvobozeného divadla. V letech 1939–1943 pak působil v Pardubicích, Kladně a Třebíči. V letech 1943–1944 byl šéfem divadla v Plzni, od roku 1944 do konce války byl režisérem Městských divadel pražských. Již v roce 1944 připravil založení nového divadla v Praze , pojmenovaného pak jako Divadlo 5. května . Soubor divadla vznikl spojením dvou skupin herců – členů Svazu DDOČ a Českého lidového divadla. Jednalo se převážně o herce z holešovického divadla Uranie – v souboru působili např.: Rudolf Deyl ml., Vítězslav Vejražka, Otýlie Beníšková, Blanka Waleská, Felix le Breux. K souboru se dále připojili František Kovářík, Vladimír Hlavatý, Jindřich Plachta, Vojtěch Plachý-Tůma, Světla Amortová, Rudolf Hrušínský st. Divadlo 5. května působilo na dvou scénách: V Divadle 5. května vykonával funkci uměleckého ředitele činohry a režiséra. Pod jeho režijním vedením nastudoval soubor 8 premiér. V polovině roku 1946 však z Divadla 5. května po vyslovení nedůvěry souborem odešel. Následně spoluzaložil v září 1947 v žižkovské Akropoli Divadlo města Žižkova , odkud však odešel v roce 1948. Přešel do Ostravy a v letech 1948–1952 byl ředitelem Státního divadla Ostrava, kde pak v...

Více od autora