Tomáš Štítný ze Štítného
Sborník Vyšehradský : O bojování hřiechóv s šlechetnostmi, O sedmi duchovnieho stavu vstupních, O korábi Noemově = O domu duchovniem - I

1960 | Nakladatelství Československé akademie věd

První díl kritické edice sborníku s úvodními literárněhistorickými a jazykovými studiemi a vlastním textem latinským i staročeským. Připravovaný druhý díl bude obsahovat slovník. Tato literární památka je pozdějším opisem prací, které přeložil pro své děti Tomáš ze Štítného z latinských originálů a doplnil vlastními vs…uvkami a vysvětlivkami. První díl kritické edice sborníku s úvodními literárněhistorickými a jazykovými studiemi a vlastním textem latinským i staročeským. Připravovaný druhý díl bude obsahovat slovník. Tato literární památk…a je pozdějším opisem prací, které přeložil pro své děti Tomáš ze Štítného z latinských originálů a doplnil vlastními vsuvkami a vysvětlivkami.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	415 , 8 obrazových příloh, faksimile
Jazyk:	česky , latinsky
Editor:	František Ryšánek
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Texty a studie k dějinám českého jazyka a literatury, Práce ČSAV. Sekce jazyka a literatury
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 5. 2025 14:20
Číslo položky:	1253165

O autorovi

Tomáš Štítný ze Štítného

Tomáš Štítný ze Štítného byl český šlechtic , spisovatel, kazatel, překladatel a jedna z předních osobností rané české reformace. Řadí se mezi předchůdce Jana Husa. Bývá označován za zakladatele české odborné prózy. Tomáš pocházel z nižší šlechty z tvrze Štítné u Žirovnice. Narodil se snad někdy na počátku 30. let 14. století. To se vyvozuje z Tomášovy zmínky v tzv. Opatovickém sborníku: "již mi jde léto sedmdesáté". Není však jisté, kdy byl tento sborník sepsán. Jan Gebauer kladl jeho vznik do roku 1401, František M. Bartoš za dobu jeho vzniku považoval rok 1406. Tomášovo narození pak kladl do roku 1335 a jeho smrt posunul až za rok 1409. Zdá se nesporné, že zemřel po roce 1401. Jména jeho rodičů neznáme. Historik August Sedláček srovnáváním erbu Štítného došel k závěru, že pocházel z větve Benešoviců , s nimiž ho pojil společný erb stříbrného odřivousu v červeném poli. Měl sestry Dorotu , Peltrátu a snad i Annu . V mládí studoval na artistické fakultě nově založené pražské univerzity, aniž se ale snažil dosáhnout akademického gradu. Osobně se znal s profesorem Vojtěchem z Ježova. Svou literární a překladatelskou činnost zahájil pod vlivem pražských reformních kazatelů, především Milíče z Kroměříže. Někdy v 50. letech 14. století se oženil a vrátil se zpět na svůj statek ve Štítném. Se svou manželkou měl pět dětí, z nichž tři dcery zemřely již v dětském věku. Dospělosti se dožila jen dcera Anežka a syn Jan. Ve Štítném však nepobýval trvale a zvláště po smrti manželky se po roce 1381 trvale usadil v Praze. Svůj statek ve Štítném pronajal Zbyňkovi z Kamenice a z nájmu žil v Praze. Později si zakoupil dům v sousedství Betlémské kaple . Psal o náboženských otázkách a v českém jazyce. Je považován za prvního českého klasika. Ve svých kázáních a dílech se obr...

Více od autora