Knihy
Umění a architektura
Výtvarné umění
Jan Květ
Sborník k sedmdesátinám Jana Květa

Jan Květ
Sborník k sedmdesátinám Jana Květa

1965 | Nakladatelství Universita Karlova

Studie se zaměřují na vědeckou práci J. Květa, českou krajinomalbu v jeho pojetí, jeho scénografické dílo, principy výtvarné formy, pravidlo převažujícího tvůrčího typu ve vývoji historické architektury, prostor v moderním sochařství, antické portréty v ČSSR, povahu a způsoby našich nejstarších kreseb, vypravování lege…ndy Kristiánovy o pokřtění Bořivoje, kapli sv. Anny při kostele sv. Jiří na Pražském hradě, reliéf z věže Juditina mostu, kameje Karla IV., františkánskou madonu v Salcburku a její místo v středoevropské plastice kolem r. 1400, Madonu královéhradeckou, vývoj české gotické plastiky kolem r. 1400, tumbu knížete Vratislava v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, modlitební knihu Jiřího z Poděbrad, pražskou pavézu z bitvy u Řezna r. 1504, mistra IP a Čechy, Podobenství o rozsévači koukolu od Domenica Fettiho, realismus J.J. Bendla, J.K. Lišku a počátky barokní skici ve střední Evropě, A. Mánesa a T. Graye, cizí umělce na výstavách Krasoumné jednoty v Praze a na vztahy českých realistů 19. stol. k Francii. Studie se zaměřují na vědeckou práci J. Květa, českou krajinomalbu v jeho pojetí, jeho scénografické dílo, principy výtvarné formy, pravidlo převažujícího tvůrčího typu ve vývoji historické architektu…ry, prostor v moderním sochařství, antické portréty v ČSSR, povahu a způsoby našich nejstarších kreseb, vypravování legendy Kristiánovy o pokřtění Bořivoje, kapli sv. Anny při kostele sv. Jiří na Pražském hradě, reliéf z věže Juditina mostu, kameje Karla IV., františkánskou madonu v Salcburku a její místo v středoevropské plastice kolem r. 1400, Madonu královéhradeckou, vývoj české gotické plastiky kolem r. 1400, tumbu knížete Vratislava v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, modlitební knihu Jiřího z Poděbrad, pražskou pavézu z bitvy u Řezna r. 1504, mistra IP a Čechy, Podobenství o rozsévači koukolu od Domenica Fettiho, realismus J.J. Bendla, J.K. Lišku a počátky barokní skici ve střední Evropě, A. Mánesa a T. Graye, cizí umělce na výstavách Krasoumné jednoty v Praze a na vztahy českých realistů 19. stol. k Francii.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	220 , 62 nečíslovaných černobílých obrazových příloh
Jazyk:	česky , německy , anglicky , francouzsky
Edice:	1965. svazek ed. 1965. svazek ed. Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et Historica
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 2. 2026 21:27
Číslo položky:	1606443

O autorovi

Jan Květ

Jan Květ byl český historik umění zaměřený na středověké umění, zejména iluminace, a na malířství přelomu 19. a 20. století, vysokoškolský pedagog, scénograf. Jan Květ pocházel z právnické rodiny, která se s otcovou službou často stěhovala. Od mládí se zajímal o výtvarné umění a památky, kreslil, maloval a věnoval se trojrozměrným návrhům. Absolvoval školní docházku v Táboře a poté v Praze na Jiráskově gymnasiu v Žitné ulici čp.308 . Dále vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze učitelství dějepisu a zeměpisu pro střední školy. Jeho učiteli byli Josef Šusta, Václav Novotný, Lubor Niederle, Gustav Friedrich, Josef Pekař a Otakar Kádner. Květovy zájmy byly daleko širší, navštěvoval přednášky z dějin literatury u Arne Nováka, semináře Vojtěcha Birnbauma a přednášky dějin umění Karla Chytila a Antonína Matějčka. Soukromě studoval malbu u Oty Bubeníčka. V letech 1919–23 byl asistentem a knihovníkem Historického semináře UK. Ve školním roce 1922–1923 Květ získal roční stipendium francouzské vlády a studoval v Paříži na Sorbonně a na École du Louvre, kde medievalistiku přednášeli slavní profesoři Émil Male, Marcel Aubert a Paul Vitry. Roku 1923 nastoupil jako asistent do Národního muzea, od roku 1924 byl jmenován adjunktem v oddělení historické archeologie Národního muzea v Praze, kde se definitivně rozhodl věnovat vědecké kariéře v oboru dějin umění středověku. Katalogizoval sbírky Lapidária a v letech 1940-1942 byl vedoucím národopisného oddělení. Pracovní poměr v muzeu ukončil roku 1945. Roku 1931 se prací o iluminovaných rukopisech královny Elišky Rejčky habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako soukromý docent středověkého umění. Téhož roku napsal zásadní stať do akademického Dějepisu umění v Čechách I. Roku 1933 se mu narodil syn Jan Květ, pozdější přírodovědec . V roce 1945 byl jmenován profesorem UK a roku ...

Více od autora