Václav Větvička
Sázava : řeka protkaná železnicí

Name: Sázava
Brand: Antikvariát Avion
SKU: 1549750
Price: 429 CZK
Availability: SoldOut
ISBN: 9788072367450

2011 | Nakladatelství Jan Vašut

Vladislav Vančura napsal Tři řeky. Jan Rendek tři řeky vyfotografoval, Václav Větvička je prošel i projel, poptal se, zavzpomínal a zapsal. Třetí naší společnou řekou je Sázava. Domníváme se, že u nás není jiná řeka, která by se vpila do tolika lidských srdcí i osudů. Na horním toku pomáhala ještě ve středověku při tam…ní stříbrné horečce. Tam také, ale hlavně na středním toku, mlela v ryze zemědělské krajině obilí a řezala dřevo; to navíc ještě nesla na svých vlnkách nejdřív jen jako polenové, později svázané ve vory a prameny. Z požáreckých lomů vozila do Prahy kámen. Její síla poháněla hamry ve zdejší „době železné“. Na jejích březích vyrostly proslulé sklárny a stála tam centra vzdělanosti: Sázavský klášter ani klášter žďárský nejsou jediné. Žďár, Přibyslav, Havlíčkův Brod, Světlá, Ledeč, Zruč, Český Šternberk, Rataje, Sázavy , Čerčany, Týnec – a snad i Jílové – to jsou jen větší korálky na jejím náhrdelníku; menších je nepočítaně. A zeptejte se vodáků a skautů na Sázavu! Nádavkem se Sázava ještě koncem 19. století seznámila s železnicí a to ji poznamenalo nejvíc. Od Žďáru nad Sázavou po Davli, nebo, chcete-li i proti proudu, od Davle do Žďáru. Dráha nejdřív sloužila průmyslu, obchodu a přepravě jako takové. Později, ale ne o mnoho, přispěla železnice ruku v ruce s řekou Sázavou k rozvoji fenoménu jinde snad ani nevídanému: trampingu, tábornictví a chataření. O ctitele nemá nouzi. Která z našich řek má podobný osud? Vladislav Vančura napsal Tři řeky. Jan Rendek tři řeky vyfotografoval, Václav Větvička je prošel i projel, poptal se, zavzpomínal a zapsal. Třetí naší společnou řekou je Sázava. Domníváme se, že u nás… není jiná řeka, která by se vpila do tolika lidských srdcí i osudů. Na horním toku pomáhala ještě ve středověku při tamní stříbrné horečce. Tam také, ale hlavně na středním toku, mlela v ryze zemědělské krajině obilí a řezala dřevo; to navíc ještě nesla na svých vlnkách nejdřív jen jako polenové, později svázané ve vory a prameny. Z požáreckých lomů vozila do Prahy kámen. Její síla poháněla hamry ve zdejší „době železné“. Na jejích březích vyrostly proslulé sklárny a stála tam centra vzdělanosti: Sázavský klášter ani klášter žďárský nejsou jediné. Žďár, Přibyslav, Havlíčkův Brod, Světlá, Ledeč, Zruč, Český Šternberk, Rataje, Sázavy , Čerčany, Týnec – a snad i Jílové – to jsou jen větší korálky na jejím náhrdelníku; menších je nepočítaně. A zeptejte se vodáků a skautů na Sázavu! Nádavkem se Sázava ještě koncem 19. století seznámila s železnicí a to ji poznamenalo nejvíc. Od Žďáru nad Sázavou po Davli, nebo, chcete-li i proti proudu, od Davle do Žďáru. Dráha nejdřív sloužila průmyslu, obchodu a přepravě jako takové. Později, ale ne o mnoho, přispěla železnice ruku v ruce s řekou Sázavou k rozvoji fenoménu jinde snad ani nevídanému: trampingu, tábornictví a chataření. O ctitele nemá nouzi. Která z našich řek má podobný osud?

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:

Dobrý

Vazba:

pevná

Počet stran:

167

Jazyk:

česky

ISBN10:

8072367455

ISBN:

9788072367450

Ilustrátor:

Jan Rendek

Vydání:

České vyd. 1.

Vydáno v:

Praha

Vystaveno:

23. 1. 2025 11:14

Číslo položky:

1114746

O autorovi

Václav Větvička

Václav Větvička , ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze, je jedním z mála přírodovědných botanických popularizátorů. Ve svém oboru je fenoménem. Vystudoval v r. 1961 na PřF UK v Praze obor geobotanika . Vedle rozhlasové práce a odborné práce v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK se zajímá o výtvarné umění a výstavnictví. S Českým rozhlasem spolupracoval ještě za svého působení v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky , v němž pracoval od roku 1963. V letech 1975-1992 vedl Pokusnou a aklimatizační stanici v Černolicích, v letech 1989-1992 byl vedoucím Průhonického parku. Publikoval řadu odborných a populárně-vědeckých prací, za něž mu byla v roce 2004 udělena Medaile Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je autorem 13 odborných knižních publikací; záznamy jím moderovaných Dobrých jiter v programu ČRo 2 - Praha vyšly knižně pod názvy Moje květinová dobrá jitra a Moje vzpomínková dobrá jitra .

Více od autora