Ladislav Ptáček
Sanitní vůz

1977 | Nakladatelství Růže

Sanitní vůz je logickým zakončením literární práce spisovatele, jenž většinu své tvorby věnoval otázkám lékařské etiky a vztahům mezi lékaři a pacienty. Autor prožil třináct let po osvobození v jihočeském pohraničí a odtud čerpal látku k velké části příběhů této knihy. Příběhy, „které vytahoval za cípeček ze své napěch…ované paměti“, vznikaly na sklonku autorova života. Jsou moudré, čas od času v nich zazní ona profesionální bodrost, vlastní lidem obdařeným schopností odhalovat neduhy těla i duše, nebrání se však nostalgii tam, kde vypráví třeba o dosluhujícím sanitním voze, ve kterém strávil stovky hodin a najezdil desetitisíce kilometrů po šumavských cestách i necestách. Jedno však cítíme z každé jeho věty zcela zřetelně: hluboký a upřímný vztah k lidem, kterým dával posilu, i těm, jež klamal milosrdnou lží, k povolání, „které nepřestal milovat od chvíle, kdy si je na osudu a své chudobě vyvzdoroval“. Tečka za poslední větou poslední Ptáčkovy literární práce je tečkou za krédem člověka usmířeného, člověka, který prožil nelehký, ale plný život, člověka, který nebyl ani ve svých posledních dnech ničeho ušetřen právě proto, že byl lékař a se smrtí, tou černou krasavicí, se za ta léta znal až příliš dobře. Sanitní vůz je logickým zakončením literární práce spisovatele, jenž většinu své tvorby věnoval otázkám lékařské etiky a vztahům mezi lékaři a pacienty. Autor prožil třináct let po osvobození v jihoče…ském pohraničí a odtud čerpal látku k velké části příběhů této knihy. Příběhy, „které vytahoval za cípeček ze své napěchované paměti“, vznikaly na sklonku autorova života. Jsou moudré, čas od času v nich zazní ona profesionální bodrost, vlastní lidem obdařeným schopností odhalovat neduhy těla i duše, nebrání se však nostalgii tam, kde vypráví třeba o dosluhujícím sanitním voze, ve kterém strávil stovky hodin a najezdil desetitisíce kilometrů po šumavských cestách i necestách. Jedno však cítíme z každé jeho věty zcela zřetelně: hluboký a upřímný vztah k lidem, kterým dával posilu, i těm, jež klamal milosrdnou lží, k povolání, „které nepřestal milovat od chvíle, kdy si je na osudu a své chudobě vyvzdoroval“. Tečka za poslední větou poslední Ptáčkovy literární práce je tečkou za krédem člověka usmířeného, člověka, který prožil nelehký, ale plný život, člověka, který nebyl ani ve svých posledních dnech ničeho ušetřen právě proto, že byl lékař a se smrtí, tou černou krasavicí, se za ta léta znal až příliš dobře.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (14. 5. 2026)

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	113
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Ptáček
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	České Budějovice
Vystaveno:	7. 5. 2025 9:32
Číslo položky:	1228354

O autorovi

Ladislav Ptáček

Spisovatel, lékař v Českém Krumlově. V prostředí vojenského tábora na Šumavě se odehrává povídka Město pod stany. Autor řady románů, např. V klopě růži , S andělem v náručí atd. Otec byl železničním kovářem. První manželka Olga Macháčková byla autorkou próz pro děti a překladatelkou z ruštiny, dcera Olga Uličná je rusistkou a překladatelkou. Obecnou školu a reálku vychodil Ptáček v Nymburku; po doplňovací maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem studoval na FF UK, ale po roce přešel na Lékařskou fakultu. Z existenčních důvodů studia přerušil a střídal příležitostná zaměstnání, mj. 1934–36 pracoval jako medik v ordinaci Praporů práce hl. města Prahy. 1936 nastoupil základní vojenskou službu, 1938–45 byl redaktorem v nakladatelství Leopolda Mazáče. 1945–47 byl ředitelem nakladatelství při Státní tiskárně ve Varnsdorfu, 1947 dostudoval Lékařskou fakultu . Od téhož roku byl lékařem nejprve v Aši, od 1949 v České Kamenici, pak v porodnici v Praze, od 1955 v Českém Krumlově a 1960–69 v Českých Budějovicích, kde žil i na odpočinku. Počínaje 1923 publikoval v periodikách: Studentský časopis , Polabský kraj, Občanské listy, Naše zájmy , Oheň , Země, Právo lidu, Čin , Volná myšlenka, Sobota, Rozpravy Aventina, Nové obzory, Mladý svět , Ahoj , České slovo , Svět práce, Jihočeská pravda , Stráž severu aj. V 30. letech psal pro Čs. rozhlas reportáže, přednášky a za okupace byly vysílány i jeho původní rozhlasové hry . Redigoval Almanach Studentské kolonie na Letné 1920–30 a knižnici Nová cesta . 1947–48 naps...

Více od autora