Jaroslav Lebeda byl český pedagog, akademický malíř, grafik, ilustrátor učebnic a knih pro mládež a redaktor dětského časopisu. Za protektorátu se účastnil protinacistického odboje. Ve věku 34 let byl odsouzen nacistickým soudem k trestu smrti. Byl popraven gilotinou v pankrácké věznici v Praze dne 22. března 1944. Jaroslav Lebeda se narodil v Křížlicích v roce 1910. Po studiu na gymnáziu v Jilemnici. zahájil studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Za protektorátu spoluorganizoval ilegální protinacistickou odbojovou skupinu českých levicových kulturních a vědeckých pracovníků – "Národní revoluční výbor inteligence" . . Jaroslav Lebeda byl zatčen dne 29. ledna 1943. Jeho vyšetřování na gestapu vedl komisař Böhm z protikomunistického oddělení. Lebedovi bylo kladeno za vinu, že podporoval nepřátele říše na útěku tím, že jim zprostředkovával falešné osobní doklady. Dále byl obviněn z velezrady a za to, že přechovával hledané osoby a i jinak napomáhání nepřátelům německé říše. Lebeda byl vězněn v pankrácké věznici od konce ledna 1943. Po věznění v Drážďanech byl přemístěn v prosinci 1943 zpět na Pankrác. K smrti byl Jaroslav Lebeda odsouzen 12. ledna 1944. Na Pankráci byl vězněn v cele číslo 32 na oddělení II/a . Byl popraven 22. března 1944 v 15.55 hodin gilotinou v pankrácké sekyrárně. Poslední stránka z cyklu dvanácti maleb s náboženskou tematikou nazvaných "Mému rodu", který vytvořil Jaroslav Lebeda několik týdnů před popravou – na cele smrti v Pankrácké věznici v Praze. Autoportrét datovaný 8. února 1944. Celý cyklus "Mému rodu" zveřejnil Karel Rameš v knize, popisující formou jakéhosi deníku "běžný" život v pankrácké věznici....