Vlasta Štáflová
Samostatná Dana

1948 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Romány pro ženy a dívky

Závěrečný, pátý díl volné pentalogie o Daně. Vyšel až po smrti autorky. Závěrečný, pátý díl volné pentalogie o Daně. Vyšel až po smrti autorky.

Součástí souboru:

Děvčátko Dana 1941 (5sv., 206 + 236 + 219 + 225 + 227, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

odřené desky, bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Mírně opotřebená lepené obálky	Skladem pro e-shop	1 249 Kč
Stav Dobrý bez obálky, stránky s fleky	Skladem pro e-shop	649 Kč
Stav Mírně opotřebená odřené desky, bez obálky	Skladem pro e-shop	549 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, odřené desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	227, [III]
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 9. 2025 15:2
Číslo položky:	1378275

O autorovi

Vlasta Štáflová

Vlasta Štáflová, rozená Košková , byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla. S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové války s Joskou Smítkou. Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici 20 na Vinohradech při leteckém útoku spojeneckých letadel zasažen bombou. Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel název skalní jehly Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k pojmenování Ihla v Patrii. Pamětní deska manželům Štáflovým je také na domě čp. 20 v Mánesově ulici . Vlasta byla pohřbená na Olšanských hřbitovech, Otakar v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě. Nejvýznamnějším výstupem jejího života je cesta Štáflovka na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla jako nejtěžší prvovýstup cestu Východní spára na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

Více od autora