Knihy
Ostatní
Periodika a časopisy
František Podešva
Salon, Číslo 3, Ročník X.

František Podešva
Salon, Číslo 3, Ročník X. : obrazová revue pro umění a život

1931 | Nakladatelství Novina

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (25. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:
Jazyk:	česky
Vystaveno:	13. 1. 2026 11:39
Číslo položky:	1532722

O autorovi

František Podešva

František Podešva byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor, hudební pedagog a redaktor, též autor memoárů. Dětství a mládí prožil v Brně, v chudé rodině valašského formana a pradleny. Vyučil se houslařem u Josefa Lídla na Zelném trhu v Brně. Studoval v letech 1912–1915 na pražské Akademii výtvarných umění , kde se stal žákem u profesorů Vlaho Bukovce, v malířské speciálce Jana Preislera, a na grafice u Augusta Brömseho. Během 1. světové války byl povolán v roce 1915 do vojenské služby v Budapešti a Albánii. Po válce studia dokončil v roku 1921 absolvováním grafické speciálky na AVU. V roku 1920 vytvořil svá první monumentální díla - sgrafito na škole v Rožnově pod Radhoštěm a fresku v kostele na Hutisku; vítězný oblouk a strop kněžiště. Jako státní stipendista pobýval v roce 1925 v Paříži u profesora Františka Kupky. Roku 1926 se oženil s Marií Jaruškovou, se kterou vychovali dvě dcery. Podnikl řadu studijních cest do zahraničí zejména ve 20. a 30. letech Inicioval založení prvního výtvarného spolku Klub výtvarných umělců Aleš v Brně, byl ředitelem vlastní malířské školy, členem skupiny Bezruč a Moravsko-slezského sdružení výtvarných umělců. Už od dob studií intenzivně vystavoval na souborných a spolkových výstavách a svou tvorbu představil v období mezi válkami i na samostatných výstavách v zahraničí – v Poznani a několikrát v Paříži v „Salon des Tuileries“. V roce 1925 se přestěhoval z Brna do Prahy, kde byl až 1942 redaktorem časopisů Salon a Srdce Evropy. V roce 1938 se přestěhoval s rodinou na Valašsko, a žil v ateliéru na „vrchu umělců“ Soláni, kde se scházeli s dalšími malíři, spisovateli nebo hudebními skladateli. Působil též jako hudební pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a Uherském Hradišti. V počátcích tvorby se věnoval zejména tvorbě figurální, později ho zaujala krajinomal...

Více od autora