Hubert Ripka
S projevem nejhlubší úcty - dopisy, zprávy a depeše Huberta Ripky Edvardu Benešovi (1922-1948)

2018 | Nakladatelství Archiv Akademie věd České republiky Národní archiv

Podtitul: Dopisy, zprávy a depeše Huberta Ripky Edvardu Benešovi

Široké veřejnosti málo známý archivář, historik, novinář a politik Hubert Ripka od počátku třicátých let podával Edvardu Benešovi zprávy a analýzy o domácí a zahraniční politické situaci. V roce 1939 vstoupil do aktivní politiky jako jeden ze člen…ů zahraničního odbojového centra, kde se významně spolupodílel na československé zahraniční politice. Po osvobození se stal ministrem zahraničního obchodu a v únoru 1948 vedl demisi demokratických ministrů. Edice přibližuje okruh zpráv předkládaných Edvardu Benešovi, z nichž některé vedly spoluutváření zásadních rozhodnutí našich dějin. Podtitul: Dopisy, zprávy a depeše Huberta Ripky Edvardu Benešovi

Široké veřejnosti málo známý archivář, historik, novinář a politik Hubert Ripka od počátku třicátých let podával Edvardu Benešo…vi zprávy a analýzy o domácí a zahraniční politické situaci. V roce 1939 vstoupil do aktivní politiky jako jeden ze členů zahraničního odbojového centra, kde se významně spolupodílel na československé zahraniční politice. Po osvobození se stal ministrem zahraničního obchodu a v únoru 1948 vedl demisi demokratických ministrů. Edice přibližuje okruh zpráv předkládaných Edvardu Benešovi, z nichž některé vedly spoluutváření zásadních rozhodnutí našich dějin.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	512 stran
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8074690792
ISBN:	9788074690792
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Edvard Beneš - dokumenty
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2022 13:54
Číslo položky:	275045

O autorovi

Hubert Ripka

Hubert Ripka byl český politik, poválečný poslanec a ministr, novinář a historik. Vystudoval historii a filozofii v Praze na Karlově univerzitě. Nejprve nastoupil do archivu ministerstva národní obrany, pak se rozhodl pro dráhu žurnalisty. Psal do deníků podporujících názorovou linii pražského Hradu – Národní osvobození a Lidové noviny . Ve svých příspěvcích usiloval o podporu zlepšování vztahů se Sovětským svazem. V roce 1935 se stal členem Československé strany národně socialistické. Krátce po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 se zúčastnil schůzky významných osobností, které se nechtěly smířit s kapitulací a diskutovaly možnost vojenského odporu. Jednou ze zvažovaných možností byl i vojenský převrat, k žádnému rozhodnutí ale nedošlo. Poté i s rodinou emigroval a začal organizovat čs. zahraniční odboj. Nejprve v pařížském Národním výboru, po kapitulaci Francie byl aktivní pracovník zahraničního odboje ve Velké Británii a působil jako státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí v exilové vládě v Londýně. Do osvobozeného Československa se vrátil 17. května 1945. V projevu na manifestaci národních socialistů v červnu 1945 prohlásil, že strana musí rozšířit svůj záběr a oslovit zástupce všech stavů a tříd. V letech 1945–1946 byl za národní socialisty poslancem Prozatímního Národního shromáždění a po parlamentních volbách v roce 1946 poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do své rezignace 26. února 1948. Jako náhradník ho pak vystřídal Josef Papáček. Byl rovněž členem československých vlád jako ministr zahraničního obchodu v první i druhé vládě Zdeňka Fierlingra a v první vládě Klementa Gottwalda v letech 1945 až 1948. Během únorového převratu roku 1948 patřil mezi ministry, kteří podali demisi, a zanedlouho emigroval podruhé. Žil ve Velké Británii, Francii a USA, kde se zapojil do činnosti krajanských a exilových organizací. V Paříži se stal z...

Více od autora