Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 277 |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Otto Wagner |
Vydání: | Vyd. 1. |
ISBN: | 9788085395969 |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | út 9. dubna 2024 12:24 |
Číslo položky: | 813580 |
Štábní kapitán Wagner odjel v roce 1941 přes rovníkovou Afriku na Střední východ. V hodnosti kapitána zaujal místo velitele 6. roty 2. praporu 13. půlbrigády Cizinecké legie.
První jeho bojové nasazení proběhlo během potlačení násilností v poříčí Eufratu. Následující rok se jeho jednotka přesunula do Libye a zapojila do bojů u Bir-Hakimu. Na podzim roku 1942, už ve funkci zástupce velitele praporu, velel oddílům legie za útoku na pahorek u El Himeimatu, při kterém utrpěl těžké zranění. Během léčení byl povýšen na majora a později, nějaou dobu po uzdravení vykonával různá velitelská místa u výcvikových jednotek v severní Africe a Francii. …
O průběhu těchto bojů si psal deník, který byl později roce 1970 vydán pod názvem „S cizineckou legií proti Rommelovi“.
Otto Kolomann Wagner byl rakouský architekt, urbanista a jeden ze zakladatelů moderní evropské architektury. Wagner se narodil jako syn dvorského maďarského notáře Simona Rudolfa Wagnera a jeho ženy Susanne rozené Huberové-Helfenstorfferové. Jeho otec zemřel, když bylo Ottovi pět let. V letech 1850–1852 navštěvoval Vídeňské akademické gymnázium, dalších pět let pak na gymnáziu v Kremsmünsteru. Od roku 1857 studoval architekturu na Polytechnickém institutu ve Vídni. V roce 1860 odešel do Berlína na Berlínskou stavební akademii, kde studoval u Carla Ferdinanda Busseho, žáka Karla Friedricha Schinkela. Rok nato se vrátil zpět do Vídně a dva semestry studoval na tamní Akademii výtvarných umění. Zde byl žákem Augusta Sicard von Sicardsburg a Eduarda van der Nülla, tvůrců vídeňské Ringstraße. Roku 1862 vstoupil do ateliéru Ludwiga von Förstera, dalšího z autorů Ringstraße. Roku 1873 se Wagner stal spoluzakladatelem konsorcia pro realizaci světové výstavy, která se toho roku ve Vídni uskutečnila. Vrcholu odborné a profesní kariéry dosáhl roku 1894. Získal titul vrchní stavební rada, byl jmenovaný uměleckým radou komise pro vídeňská dopravní zařízení a členem komise pro regulaci Dunaje. V akademické oblasti dosáhl úspěchu tím, že ho ustanovili řádným profesorem na Akademii výtvarných umění, kde kdysi sám studoval. Vedl zde speciální třídu architektury. Akademii zastupoval v roce 1897 na mezinárodním kongresu architektury. V letech 1910–1911 zastával na Akademii funkci prorektora, ještě v období 1913–1915 jako honorární profesor vedl několik žáků, kteří se k němu zapsali v roce 1912, kdy odešel do důchodu. Wagnerovo přední postavení mezi rakouskými architekty se odráželo mj. i ve jmenování do nejrůznějších funkcí a komisí. Od roku 1895 zasedal v Umělecké radě na Ministerstvu kultury a školství a ve stálé Umělecké komisi. Členem kuratoria Rakouského muzea umění a průmyslu byl od roku 1898. Byl také zván do po...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem