Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Afrika
Miroslav Zikmund
S československou vlajkou na Kilimandžaro

Miroslav Zikmund: S československou vlajkou na Kilimandžaro

Miroslav Zikmund, Jiří Hanzelka
S československou vlajkou na Kilimandžaro : dvě reportáže z cesty po Africe : z 2. vydání třísvazkového díla Afrika snů a skutečností

1954 | Státní nakladatelství dětské knihy

Reedice dvou vybraných kapitol z legendárního cestopisu Afrika snů a skutečnosti.

První cestopisná reportáž líčí průjezd rezervací, která se táhne z pohraniční oblasti Tanganjiky na úpatí Kilimandžára, k nejvyšší horské skupině na okraji východoafrického příkopu. Pokus o výstup na Kilimandžáro započal v Aruše .… Osmnáctičlenná karavana vyrazila z Maranga 25.ledna a 28. ledna 1948 zavlála nad Kibem československá vlajka. Druhá reportáž líčí čtrnáctidenní zastávku na březích klidného jezera Kivu začátkem března 1948. Během pobytu v sopečné oblasti na území mezi tehdy Belgickým Kongem a mandátním územím Ruanda Urundi, zažili cestovatelé zrození nové sopky a nové africké hory. V reportáži zachytili a vyfotografovali zápas a střetnutí dvou živlů - žhavé lávy a vody jezera Kivu. Oba texty doplňují původní fotografie. Reedice dvou vybraných kapitol z legendárního cestopisu Afrika snů a skutečnosti.

První cestopisná reportáž líčí průjezd rezervací, která se táhne z pohraniční oblasti Tanganjiky na úpatí Kili…mandžára, k nejvyšší horské skupině na okraji východoafrického příkopu. Pokus o výstup na Kilimandžáro započal v Aruše . Osmnáctičlenná karavana vyrazila z Maranga 25.ledna a 28. ledna 1948 zavlála nad Kibem československá vlajka. Druhá reportáž líčí čtrnáctidenní zastávku na březích klidného jezera Kivu začátkem března 1948. Během pobytu v sopečné oblasti na území mezi tehdy Belgickým Kongem a mandátním územím Ruanda Urundi, zažili cestovatelé zrození nové sopky a nové africké hory. V reportáži zachytili a vyfotografovali zápas a střetnutí dvou živlů - žhavé lávy a vody jezera Kivu. Oba texty doplňují původní fotografie.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

Vytvořit poptávku

	Stav Dobrý ohnuté rohy	Skladem pro e-shop	~~249 Kč~~ 239 Kč
	Stav Dobrý stránky s flíčky, hřbet s oděrkami, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	239 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Poznámka:	obálka Vlastimil Lažanský
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	54
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Živé prameny
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 6. 2017 16:18
Číslo položky:	12992

O autorech

Miroslav Zikmund

Miroslav Zikmund je český cestovatel a spisovatel. Narodil se do rodiny strojvůdce Antonína Zikmunda a jeho manželky Magdaleny, rozené Voráčkové, v domě č. 31 v Úslavské ulici v Plzni, kde žili do roku 1927. Jeho dědeček Josef Zikmund byl řezník a hospodský ve Volduchách na Rokycansku. Svou první delší cestu podnikl asi v šestnácti letech s mladším bratrem Josefem a kamarádem Václavem na Podkarpatskou Rus, která byla v období první republiky součástí Československa. Po maturitě v roce 1938 začal studovat Vysokou obchodní školu. Protože na počátku druhé světové války němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy, mohl ji ukončit až v roce 1946. Na škole studoval s Jiřím Hanzelkou, který byl jeho partnerem na cestách i spoluautorem jejich knih. V letech 1947–1950 podnikl spolu s Jiřím Hanzelkou cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Celou tuto výpravu absolvovali společně vozem Tatra 87. Z této cesty bylo rozhlasem odvysíláno přes 700 reportáží. Na této cestě udělali velké množství fotografií a natočili množství filmového materiálu, jehož dokumentární cena je značná. Afrika byla tehdy pod nadvládou evropských koloniálních mocností. O komunistickém puči v Československu v únoru 1948 se dozvěděli v Belgickém Kongu, kde místní tisk věnoval události ve střední Evropě jen malou pozornost. V libyjské Syrtě měla po sabotáži jejich tatrovka havárii, v Egyptě přenocovali na vrcholu Cheopsovy pyramidy, v Tanganice vystoupali na vrchol Kilimandžára, v konžském pralese se setkali s Pygmeji, z Kapského Města se přeplavili lodí do Buenos Aires, v Riu de Janeiru na pláži Copacabana se Zikmund málem utopil při koupání v moři, v Ekvádoru, kde uvažovali o emigraci z Československa, se setkali s lovci lebek z kmene Šuárů. Podle Zikmunda byl svět v době jejich cesty do Afriky a Jižní Ameriky bezpečnější. Během africké cesty navštívili například Itálií ovládané Somálsko, které je na počátku 21. století zhrouceným státem nebezpečným pro cizince....

Více od autora

Jiří Hanzelka

Jiří Hanzelka byl český cestovatel a spisovatel. Narodil se na kopci Kotouč u Štramberka v domě, který patřil správě vápencových lomů. Ve věku tří let se s rodiči přestěhoval do Kopřivnice, kde jeho otec pracoval v automobilce Tatra jako dělník ve vývojovém oddělení; příležitostně také závodil jako spolujezdec Josefa Vermiřovského. V letech 1925 až 1930 bydleli v Bratislavě, poté se přestěhovali do Prahy. Vystudoval obchodní akademii a po maturitě začal studovat Vysokou obchodní školu. Protože ale na začátku druhé světové války došlo k uzavření českých vysokých škol, mohl ji ukončit až v r. 1946. Mezitím byl nasazen na zemědělské práce do Zhoře u Tábora, kde při úrazu na statku přišel o prst. Na škole studoval s Miroslavem Zikmundem, který byl poté jeho partnerem na cestách i spoluautorem jejich společných knih. V letech 1947 až 1950 podnikl spolu s Miroslavem Zikmundem cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Celou tuto výpravu absolvovali společně ve voze značky Tatra T 87. Po návratu do Československa se roku 1954 oženil a později se mu narodily dvě děti, syn Jiří a dcera Hana. Roku 1958 věnoval svůj dům v Gottwaldově tomuto městu s podmínkou, že v něm budou zřízeny dětské jesle. Druhou cestu, již s doprovodem, podnikli ve dvou vozech Tatra 805 v letech 1959 až 1964. Při této výpravě projeli Asii a Oceánii. Také na této cestě shromáždili velké množství dokumentárního materiálu. Krátce po návratu zemřela na rakovinu jeho žena. Jako přesvědčený sociální demokrat a v naději, že komunistické straně se může zdařit reforma politického systému, roku 1963 vstoupil do KSČ. Jako člen KSČ i v roce 1968 stál na straně tzv. reformních komunistů, účastnil se aktivně protestních akcí na podporu pražského jara a stal se jednou ze známých symbolických postav tohoto protestu. Proto mu bylo v roce 1969 znemožněno dále publikovat a účastnit se veřejného života. Po dlouhou dobu nesměl Jiří Hanzelka ani dostat oficiální zaměstnání...

Více od autora