Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 144 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Hana Zahradníčková |
Vydání: | 1 |
ISBN: | 80-86359-10-7 |
Vydáno v: | Kutná Hora |
Vystaveno: | út 19. června 2018 18:13 |
Číslo položky: | 32720 |
V roce 1955 dorazil spisovatel a cestovatel Nicolas Bouvier po dvouletém putování Asií na ostrov Cejlon. Na tomto ostrově, na který přijel pln očekávání, byl navzdory svým plánům nucen zůstat jeden rok. V tomto poutavém, netradičním cestopise, vyprávěném neobyčejně živě, bohatým a výstižným jazykem s lehkou ironií, popisuje život kolem sebe, život svých sousedů, domorodců, ba i život termitů a jiné hmyzí havěti, se kterou se setkával při pobytech v hotelových i nemocničních pokojích. Vypráví, jak se jeho idyla proměnila v noční můru naplněnou fyzickými útrapami a psychickým vyčerpáním. Autor se ke svému nelehkému ročnímu pobytu vrátil s mnohaletým odstupem. Kniha vyšla až v roce 1981 a byla oceněna výroční cenou francouzských kritiků.
Nicolas Bouvier byl švýcarský cestovatel, spisovatel píšící francouzsky, novinář a fotograf. Narodil se jako nejmladší dítě v rodině univerzitně vzdělaného knihovníka Auguste Bouviera a jeho ženy Antoinette. Jeho dědečkem z matčiny strany byl švýcarský hudebník a skladatel Pierre Maurice. Otec byl specialista na literaturu, zabývající se třicetiletou válkou a jeho syn byl od mládí fascinován mapami cizích zemí a jejich barvami a snil o tom, že je navštíví. První vzdělání získal na soukromé náboženské škole Brechbühl v Ženevě a pak na Collège Calvin. Prázdniny trávil na zámku des Coinsins, jehož majitelem byl dědeček z otcovy strany Bernard Bouvier. Tam také hodně četl a začal se zajímat o historii. Auguste Bouvier často cestoval a podporoval tento zájem i u svého syna. První samostatnou cestu do Burgundska uskutečnil mladý Nicolas ve svých 17 letech. Po návratu se zapsal na studia středověké historie, sanskrtu a práva na Univerzitě v Ženevě. Po ukončení studií byl celý jeho další život neodmyslitelně spjatý s cestováním. V roce 1948 byl vyslán na reportáž do Finska pro deník Tribune de Genève a pak v roce 1950 cestoval po alžírské Sahaře pro Le Courrier. Následovala řada dlouhých cestovatelských výprav, které uskutečnil sám, nebo v doprovodu svého přítele, švýcarského malíře Thierry Verneta. Byl zastáncem „pomalého cestování“, k němuž řekl, že při cestování „ze všeho nejhorší je spěch; je třeba nechat věci přijít k sobě, nechat je na sebe působit“. Zážitky z cest literárně zpracoval ve svých cestopisech; některé z nich doprovodil kresbami Thierry Vernet. První cestovatelskou výpravu podnikl v roce 1951 spolu s Thierry Vernetem a Jacquesem Choisy. Cestovali z Benátek do Istanbulu a z této cesty vznikla útlá knížka Douze gravures de Thierry Vernet. Trois textes de Nicolas Bouvier. V roce 1953 se vydal s Thierry Vernetem autem Fiat Topolino přes Balkán a Írán do Pákistánu. První polovinu této cesty zachytil v...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem