Antonín Šuránek
Růžencová rozjímání : rozjímání k jednotlivým desátkům růžence podle ctností

1998 | Nakladatelství Matice cyrilometodějská

Rozjímání k jednotlivým desátkům růžence podle ctností. Krátké úvahy P. Šuránka se vztahují k jednotlivým desátkům růžence podle ctností . Rozjímání k jednotlivým desátkům růžence podle ctností. Krátké úvahy P. Šuránka se vztahují k jednotlivým desátkům růžence podle ctností .

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	79
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023829513
ISBN:	9788023829518
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	28. 5. 2026 11:17
Číslo položky:	1768320

O autorovi

Antonín Šuránek

Antonín Šuránek byl římskokatolický kněz a spirituál olomouckého kněžského semináře. Narodil se v domě č. 28 v Ostrožské Lhotě jako předposlední ze šesti dětí rodičů Martina Šuránka a Anny roz. Vaňkové. Jeho dětství bylo poznamenáno smrtí matky, která zemřela, když mu bylo pouhých 10 let. Po studiích na obecné škole v Ostrožské Lhotě a měšťanské škole v blízkém Uherském Ostrohu pokračoval ve studiu v Uherském Hradišti, kde žil v podnájmu a studoval na místním gymnáziu. Po maturitě v roce 1922 studoval bohosloví na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1926 v Olomouci. Jeho prvním působištěm byly Slatinice u Olomouce , kde byl nejprve kaplanem a posléze krátce administrátorem , avšak již k 21. listopadu 1929 byl ustanoven spirituálem v kněžském semináři, ve kterém dříve sám studoval a kde v této funkci setrval až do 31. srpna 1948. Kontakt se Slatinicemi udržoval i během této doby a tak se např. okolo roku 1944 zasloužil o vznik svatoantonínského kultu na nedalekém Malém Kosíři a o vznik Matice sv. Antonína na Kosíři, která zde měla vybudovat poutní komplex podobný Svatému Kopečku u Olomouce. Za druhé světové války také podporoval utiskované studenty bohosloví i jejich rodiny. O prázdninách pobýval při poutní kapli sv. Antonína Paduánského na kopci nad rodnou Ostrožskou Lhotou směrem k Blatnici, o jejíž zvelebování se zasloužil . Od 1. září 1948 působil ještě chvíli jako kaplan u sv. Mořice v Olomouci a suplent pastýřské bohovědy na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. Když však v roce 1950 odmítl spolupracovat s komunistickým režimem, byl zbaven všech funkcí a k 24. září 1950 jmenován kaplanem ve Velkém Ořechově, kde setrval do 11. července 1951. V roce 1951 byl přes nemoc zatčen a bez sdělení o...

Více od autora