Knihy
Historie
Pověsti a mýty
Karolina Světlá
Růže z pražských trhů

Karolina Světlá, Popelka Biliánová, Božena Obdržálková
Růže z pražských trhů : Černý Petříček, Paní Katynka z Vaječného trhu, Bylo

1981 | Nakladatelství Odeon

V první ze tří próz rozvíjí představitelka kritického realismu dramatický příběh lásky v prostředí někdejšího Koňského trhu na rozhraní 18. a 19. století. V druhé lidová vypravěčka ztvárňuje příběh legendární trhovkyně a jejího syna z Vaječného trhu v padesátých letech minulého století. Třetí, prvotina dosud neznámé a…utorky , představuje vzpomínkovou prózu na Uhelný trh před první světovou válkou. V první ze tří próz rozvíjí představitelka kritického realismu dramatický příběh lásky v prostředí někdejšího Koňského trhu na rozhraní 18. a 19. století. V druhé lidová vypravěčka ztvárňuje příběh l…egendární trhovkyně a jejího syna z Vaječného trhu v padesátých letech minulého století. Třetí, prvotina dosud neznámé autorky , představuje vzpomínkovou prózu na Uhelný trh před první světovou válkou.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč
Stav Dobrý lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka, knižní blok v hezkém stavu	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	419
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Solpera
Edice:	Klub čtenářů, 464. svazek ed. 464. svazek ed. Klub čtenářů Odeon
Vydání:	Tohoto souboru vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 1. 2026 10:18
Číslo položky:	1526955

O autorech

Karolina Světlá

Karolina Světlá, vlastním jménem Johanna Nepomucena Rottová, provdaná Mužáková , byla česká spisovatelka, představitelka generace májovců. Je považována za zakladatelku českého vesnického románu. Karolina Světlá pocházela z jedné z větví zámožné rodiny Rottovy . Jejím otcem byl obchodník Eustach Rott , matka Anna, rozená Vogelová . O babičce Kateřině Vogelové napsala Karolina Světlá povídku Purkmistrovic Katynka.Jejím dědou byl Eustach Antonín Rott . Měla sestru Sofii a bratra Jindřicha . V mládí se jí dostalo vzdělání; kromě němčiny a češtiny ovládala také francouzštinu. Její dílo a život velmi ovlivnilo přátelství s Janem Nerudou a s Boženou Němcovou, ze zahraničních literátů její tvorbu ovlivnila francouzská spisovatelka George Sandová. Mimo to však její dílo ovlivnila i smrt její jediné dcery . Dne 7. ledna 1852 se vdala za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka , který ji také uvedl do kruhů české společnosti, kde se sblížila s Boženou Němcovou. Literárně začala tvořit koncem 50. let, kdy překonávala krizi způsobenou smrtí svého jediného dítěte, tříměsíční dcery Boženky . Manželovo rodiště Světlá pod Ještědem bylo inspirací pro její pseudonym a život v Podještědí, kam jezdila na léto, pro její tvorbu. Od roku 1875 trpěla oční chorobou a musela svá díla diktovat. Její sekretářkou a společnicí byla její neteř Anežka Čermáková-Sluková. Karolina Světlá byla členkou několika emancipačních spolků. Roku 1871 založila tzv. Ženský výrobní spolek český, který pak i několik let řídila; cílem spolku byla pomoc dívkám z chudých rodin, vzděláním a prací. Spoluzaložila Americký klu...

Více od autora

Popelka Biliánová

Popelka Bilianová , rozená Maria Popelková, byla česká vlastenecká spisovatelka, dramatička a publicistka, autorka řady sentimentálních próz, osvětová pracovnice v ženském hnutí, jedna ze zakladatelek českého dívčího skautingu. Narodila se roku 1862 v Králově Dvoře u Berouna jako Maria, dcera kupce Václava Popelky a Marie, rozené Čtvrtníkové . V Počaplích u Berouna absolvovala dvoutřídní obecnou školu. Její otec invaliditou ztrácel živnost. Když bylo Marii patnáct let, přišla rodina o majetek a roku 1878 se přestěhovala do Prahy, kde se otec stal domovníkem a prodavačem, starší syn František se vyučil pekařem a mladší Karel studoval v Králově Dvoře. Marie chtěla studovat na Učitelském ústavu, nebyla však přijata kvůli slabému zraku. Působila tedy jako vychovatelka, od svého strýce si půjčovala knihy českých buditelů. Dostalo se jí zvláštního privilegia – směla navštěvovat některé přednášky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde mezi studenty byla jediná dívka. Proslula vlasteneckým a sociálním cítěním, jež projevovala spolkovou prací, organizační a charitativní činností. Například roku 1888 byla evidována jako agentka Ústřední matice školské. Pořádala výlety dětí po českých historických místech, organizovala sbírky šatstva, bot a hraček pro chudé české děti, především z německojazyčného pohraničí. Jako první v Čechách použila skautské zásady při založení dívčí osady v Chotouni, kde od roku 1912 organizovala pro dívky prázdninové osady. Oproti svým mladším kolegyním, např. Vlastě Koseové, však nechtěla dívkám nabízet stejné nebo podobné činnosti jako skautům-chlapcům, a tak se postupně s hlavním proudem českého dívčího skautingu rozešla. Pracovala také pro Ústřední spolek českých žen, kde se vedle kurzů šití a vaření konaly také přednášky o emancipaci žen a o jejich vzdělání. Stala se tak v období před první světovou válkou jednou z hlavních představ...

Více od autora