Leonid Maksimovič Leonov
Ruský les

1956 | Nakladatelství Svět sovětů

Ústřední dějovou linií mohutného románového toku je boj poctivce s kariéristou, boj za mravní čistotu socialistické společnosti. Proti sobě stojí profesor lesnictví Vichrov a jeho kritik, parasit Gracianskij. Vichrov nikdy neustupuje od vědecky poznané pravdy a říká ji, třebas je nepříjemná. I za ztížené situace po pře…padu Sovětského svazu nacisty zastává stanovisko, že je nutné zachovat lesní reservy, na které nesmí být sáhnuto. Naproti tomu Gracianskij, který založil svou slávu na nekonstruktivním trhání spisů Vichrovových, demagogicky zdůrazňuje požadavky okamžité potřeby, bez ohledu na reálné možnosti lesních zásob. Konflikt dvou pojetí lesního hospodářství přerůstá v románu zákonitě v konflikt dvou základních životních koncepcí, tvořivé a bořivé, v konflikt dobra a zla.
První vydání. Ústřední dějovou linií mohutného románového toku je boj poctivce s kariéristou, boj za mravní čistotu socialistické společnosti. Proti sobě stojí profesor lesnictví Vichrov a jeho kritik, parasit Grac…ianskij. Vichrov nikdy neustupuje od vědecky poznané pravdy a říká ji, třebas je nepříjemná. I za ztížené situace po přepadu Sovětského svazu nacisty zastává stanovisko, že je nutné zachovat lesní reservy, na které nesmí být sáhnuto. Naproti tomu Gracianskij, který založil svou slávu na nekonstruktivním trhání spisů Vichrovových, demagogicky zdůrazňuje požadavky okamžité potřeby, bez ohledu na reálné možnosti lesních zásob. Konflikt dvou pojetí lesního hospodářství přerůstá v románu zákonitě v konflikt dvou základních životních koncepcí, tvořivé a bořivé, v konflikt dobra a zla.
První vydání.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 27. 7.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	732
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Nová sovětská knihovna
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2026 12:32
Číslo položky:	1840559

O autorovi

Leonid Maksimovič Leonov

Leonid Maximovič Leonov byl ruský sovětský spisovatel a dramaturg, který hrál v literatuře významnou roli po více než 60 let. Jeho otec Maxim Leonidov Leonov, básník a novinář, carem i s rodinou vyhnán na Sibiř, do Archangelska. Leonidovi se zde líbilo a později se tamní kraj objevil v řadě jeho povídek a novel. V ruské občanské válce byl v armádě, nejprve jako voják, poté i jako novinář. Své literární prvotiny, zejména poezii podepisoval pseudonymem Lapoť. Po roce 1925 začal psát romány, z nichž řada byla brzy vydána v zahraničí. Mimo psaní knih se odhodlal v třicátách letech k napsání celé řady mnohdy velice úspěšných dramat. I nadále působil jako aktivní novinář, po válce psal např. o ochraně pracovního prostředí, ochraně přírody a památek, o estetice pracovních nástrojů. Jeho novely se zabývají etickými problémy Ruska mezi roky 1917 - 1941, je však nutno mít na paměti, že jeho pojetí těchto problémů je v rámci „socialistické morálky“. Celá řada jeho prací byla vydána v češtině. Po roce 1960 dostal možnost cesty po Americe a i tyto prožitky využil ve své tvorbě. Byl veřejně činný v mírovém hnutí, byl poslanec Nejvyššího sovětu. Roku 1967 dostal státní cenu SSSR, poté i Leninovu cenu a roku 1972 byl zvolen do Akademie věd SSSR a stal se také členem obdobné instituce v Jugoslávii. Uměl psát nejen knihy poplatné době, ale i romantické milostné příběhy, věnoval se starým legendám, napsal bajky i pohádky, desítky povídek různých žánrů. Mnohé z nich se dočkaly několika vydání

Více od autora