Knihy
Umění a architektura
Hudba
Antonín Dvořák
Rusalka : lyrická pohádka o 3 dějstvích

Antonín Dvořák: Rusalka : lyrická pohádka o 3 dějstvích

Antonín Dvořák, Jaroslav Kvapil
Rusalka

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Vydání libreta Dvořákovy předposlední opery se přidržuje doslovně Kvapilova textu, při čemž rozdíly mezi básníkovým textem a Dvořákovou úpravou jsou vyznačeny v poznámkách. Nejde o vydání kritické, nýbrž o praktickou textově-orientační pomůcku pro návštěvníky divadla. Vydání libreta Dvořákovy předposlední opery se přidržuje doslovně Kvapilova textu, při čemž rozdíly mezi básníkovým textem a Dvořákovou úpravou jsou vyznačeny v poznámkách. Nejde o vydání kritické, ný…brž o praktickou textově-orientační pomůcku pro návštěvníky divadla.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	libreto
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	53
Jazyk:	česky
Edice:	Operní libreta. Řada 1, Operní libreta. Ř. 1, 2. svazek ed. 2. svazek ed. Operní libreta.Řada I
Vystaveno:	26. 4. 2019 15:34
Číslo položky:	60092

O autorech

Antonín Dvořák

Antonín Dvořák byl český hudební skladatel, který je považován za jednu z hlavních postav nacionalismu v hudbě konce 19. století. Dvořák se narodil 8. září 1841 v Nelahozevsi v Čechách , již v raném věku projevil hudební nadání a pokračoval ve studiu hudby v Praze. Jeho tvorba byla prodchnuta lidovou hudbou Moravy a rodných Čech. Mezi Dvořákovy skladby patří symfonie, komorní hudba, opery, sborová tvorba a koncerty, ale nejznámější je jeho Symfonie č. 9 e moll "Z Nového světa", která vznikla v roce 1893 během jeho pobytu ve Spojených státech. Tato symfonie byla odrazem jeho zkušeností s americkou kulturou a krajinou a také stesku po vlasti.

Více od autora

Jaroslav Kvapil

Jaroslav Kvapil byl český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér. Byl syn lékaře v Chudenicích u Klatov, kde též vychodil obecnou školu. Po studiu na klatovském a plzeňském gymnáziu studoval lékařství a filosofii v Praze, studia však nedokončil. V letech 1891 až 1904 pracoval jako novinář v redakcích listů Hlas národa, Národní listy, Česká stráž a jako redaktor Zlaté Prahy. V letech 1888–1902 přispíval pod pseudonymem Olaf do humoristického časopisu Švanda dudák. Jeho první žena Hana Kvapilová , herečka Národního divadla, jej přivedla k trvalému zájmu o divadlo a on se ve svých příspěvcích pro noviny a časopisy věnoval často divadlu. S Hanou jej seznámil začátkem roku 1890 J. V. Frič. Jeho druhou manželkou byla Zdena Rydlová, herečka Národního divadla. První básně publikoval ve Světozoru. Spolu s Alfonsem Muchou a Ladislavem Syllabou se podílel na obnovení svobodného zednářství v Československu. V roce 1898 založil spolu s Janem Vávrou, Gustavem Schmoranzem a členy spolku Máj v Praze divadlo Uranie, umístěné u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství zprvu na pražském Výstavišti, později přenesené do pivovarské zahrady v Holešovicích. Celý svůj další život pak věnoval divadlu, působil mnoho let jak v Národním divadle, tak v Městském divadle na Královských Vinohradech. Kromě režie i překládal, psal libreta a upravoval divadelní hry pro jevištní provedení. Za první světové války se účastnil prvního odboje. V letech 1918–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii z ní vzniklou. Za druhé světové války byl spoluzakladatelem odbojové organizace Prozatímní revoluční národní výbor. Po odhalení skupiny byl uvězněn a do doby osvobození rep...

Více od autora