Jan Maria Augusta
Rukověť sběratelova : [Část 2]

1927 | Nakladatelství L. Bradáče

Klasická příručka pro soukromé sběratele - znalce i laiky - řazena podle jednotlivých oborů, v nichž je vymezen předmět zájmu sběratelů, metodiky a techniky sběru předmětů i možnosti systematizace a uložení sbírek. Klasická příručka pro soukromé sběratele - znalce i laiky - řazena podle jednotlivých oborů, v nichž je vymezen předmět zájmu sběratelů, metodiky a techniky sběru předmětů i možnosti systematizace a u…ložení sbírek.

Součástí souboru:

Rukověť sběratelova 1927 (2 sv. (1102 s.))

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	S. 609-1102
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. Bibliothéka knihomola, Rukověť sběratelova - Adresář sběratelů
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Jan Maria Augusta

Jan Maria Augusta, vlastním jménem Václav Augusta byl český spisovatel, básník, překladatel, bibliofil a redaktor, stoupenec české dekadence a symbolismu. Narodil se jako jediný potomek poštovního úředníka Václava Augusty a jeho manželky Marie, rozené Kaufmannové, v Praze na Královských Vinohradech. Po absolutoriu gymnázia vystudoval dějiny literatury a estetiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde roku 1921 absolvoval disertační prací Konstrukce a kritika Nietzschovy estetiky. Během studií již začal pracovat jako redaktor Dalibora a uveřejňovat kritické stati v Moderní revui a v Kmeni, později také ve Světozoru, Lumírovi a dalších. Soustavně se věnoval práci redaktora a psal o knižní kultuře, ilustracích a grafické úpravě knih, zejména bibliofilií. Byl členem Spolku českých bibliofilů. Přispíval do časopisů Knihomol a Knihomil, které redigoval, jeho stati uveřejňovaly také Topičův sborník nebo Rozpravy Aventina . Jeho teoretická a kritická díla nepozbyla kvality. Přátelil se s V. H. Brunnerem, Zdenkou Braunerovou, Františkem Bílkem a pražským nakladatelem Ludvíkem Bradáčem , který vydával jeho díla. Překládal z francouzštiny. Jeho vlastní tvorba básnická a dramatická je poznamenána českou dekadencí a symbolismem , a vlivem Nietzscheho názorů na umění. Jsou to zásadně bibliofilská vydání knížek s ilustracemi a v umělecké vazbě, pro svůj malý náklad málo dostupná. Pro patos a pseudolyrické podání jsou dnešnímu čtenáři vzdálené. Jeho svérázná politická aktivita v tzv. Lize svobodných vyzývala k obrodě veřejného života na principech monarchie. Byl místopředsedou Napoleonské společnosti; roku 1933 spoluorganizoval v Praze III. mezinárodní napoleonský kongres a tematickou výstavu napoleonik z českých a moravských sbírek. Rád skrýval svou identitu, psal pod pseudonymy: Otakar Černý, Dluhoš, Isqui, Netušil, RIXOR, Jiří Úhoř; také pod šiframi: A.J. MA...

Více od autora