Ludmila Jiřincová, Rudolf Vejrych
Rudolf Vejrych : 1882-1939

1982 | Nakladatelství Středočeská galerie

Stav

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	sešit
Počet stran:	[31]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vladimír Fyman, Helena Machálková, Jaroslav Jeřábek
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 4. 2026 14:51
Číslo položky:	1720652

O autorech

Ludmila Jiřincová

Ludmila Jiřincová byla významná česká malířka, ilustrátorka a grafička. Narodila se jako nejmladší ze tří dětí pražského stavebního podnikatele a majitele krejčovské firmy Stanislava Jiřince a jeho ženy Emilie Kremserové, v Praze - Karlíně, na dnešním Lyčkově nám. , v domě č. p. 462, který nechal postavit její otec. Dům dosud zdobí nad vchodem monogram „J“ v dekorativní pásce s nápisem „Vlastní střecha nejlíp kryje“. Otec, který měl vliv na stavební rozvoj Prahy , měl také smysl pro umění a duchovní hodnoty. Matka, výborná klavíristka a malířka, vštěpovala dětem lásku k hudbě a umění. Rodiče podporovali snahy svých dětí, Emílii v zájmu o hudbu, u Ludmily podporovali její výtvarné vlohy. „Byla jsem posedlá prostě vidět čistou čtvrtku a tužky… Já jsem neznala panenky. Neznala jsem nic. Jenom pořád kreslit a kreslit. Byla jsem úplně jiná než moji dva starší sourozenci.“ Často malovala venku křídou na silnici a déšť chápala jako pomocníka, který smazal její kresby a připravil „podklad“ pro další... „Domnívala jsem se, že lidé vynalezli asfalt proto, aby se na něj mohlo malovat.“ Stále kreslila. Jako první "opravdový" model jí sloužila trpělivá babička. Ludmila jí malovala z nejrůznějších stran a často se zaměřovala na detail rukou. Přes babičku Karolínu, rozenou Engelmüllerovou, byla spřízněna s významným malířem a také pedagogem - krajinářem Ferdinandem Engelmüllerem. Druhým jejím prastrýcem byl divadelní kritik Karel Engelmüller, který celou rodinu často vodil do Národního divadla. Pozitivní vztah k přírodě si Ludmila Jiřincová vybudovala již jako dítě, také díky výletům do okolí Prahy, hlavně do Úval. Se staršími sourozenci si často hrála na školu, díky tomu...

Více od autora

Rudolf Vejrych

Rudolf Vejrych byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Rudolf Vejrych se narodil v Podmoklech nad Labem. Jeho otec Rudolf Vejrych byl železniční úředník, jeho matka byla Josefa Vejrychová-Dapeciová. Kolem roku 1884 se s rodiči přestěhoval do Prahy. Rudolf měl ještě dva starší sourozence, bratr Karel byl významný pianista a hudební pedagog a sestra Ela, jež byla první ženou Maxe Švabinského. Právě on přivedl mladého Rudolfa k malování. Po absolvování obecné školy navštěvoval nižší gymnázium v Truhlářské ulici v Praze. Po ukončení gymnázia odešel v roce 1897 studovat na Uměleckoprůmyslovou školu. Školil se u prof. Felixe Jeneweina a Jana Preislera. V roce 1900 přestoupil na pražskou malířskou akademii, kde studoval u prof. Maxmiliána Pirnera. Akademické studium ukončil v roce 1904. V roce 1907 odjel jako držitel Hlávkova stipendia do Paříže, kde se seznámil s impresionismem, ale nestal se jeho vyznavačem. V roce 1918 se stal členem SVU Mánes a zároveň převzal po zemřelém malíři Karlu Raškovi jeho soukromou malířskou školu. K jeho žákům patřili např. Martin Benka, Václav Bartovský, Ludmila Jiřincová, Karel Karas, Jan a Adolf Wenigové, sochař Jan Kodet a Emil Kotrba. Malíř Vejrych procestoval téměř celé Čechy i Slovensko a pobýval v řadě cizích zemí. Nejraději však pobýval v Kozlově, malé vesničce u České Třebové kam zajížděl již od roku 1891. Zemřel náhle roku 1939, v den zahájení výstavy svých kreseb v pražské Feiglově galerii. Pohřben byl na hřbitově v Kozlově. Jeho sestra Ela Vejrychová, provdaná Švabinská , byla první ženou Maxe Švabinského. Manželka Rudolfa Vejrycha Anna Procházková-Švabinská se v roce 1931 stala Švabinského druhou manželkou. S manželkou Annou měl Rudolf Vejrych dceru Zuzanu, kterou později adoptoval Max Švabinský. Vejrychovou druhou manželkou byla jeho žačka, malířka Božena Solarová....

Více od autora