Antonín Zápotocký
Rudá záře nad Kladnem : Román

1951 | Nakladatelství Práce

Třetí, chronologicky následný vzpomínkový dokument neohroženého bojovníka za práva proletářů. Svěží románovou formou registruje dobu od prvních ohlasů Velké říjn. revoluce do založení KSČ v květnu 1921. Revoluce "otřásla celým světem. Urychlila ukončení první světové války a dala možnost vzniku samostatného státu Čechů… a Slováků. Jen v důsledku Revoluce byla postavena před čs. lid otázka: Budovat kapitalistickou nebo socialistickou republiku? Tato otázka působila jako lučavka. Ona rozdělovala lid na dva třídní tábory: na buržoasii a proletariát. Rozdělila i nejsilnější děl. stranu, soc. dem., na dva protichůdné směry. Na jedné straně stála vůdcovská aristokracie, kt. revol. boj za vybudování socialismu zradila a s buržoasií se spojovala. Na druhé straně stály dělnické masy. Období boje a zápasu o vybudování skutečné, revoluční a opravdové socialistické republiky líčí tato kniha. Není jejím posláním zachytit historií tohoto zápasu v celé jeho šíři. Omezuje se jen na lokální úsek děje. Úsekem tím je Kladno se svými horníky, hutníky i zemědělskými dělníky. Zápas o republiku a zápas o vybudování revoluční děl. strany pokládám za nejvýznamnější období v dějinách kladenského děln. hnutí." Třetí, chronologicky následný vzpomínkový dokument neohroženého bojovníka za práva proletářů. Svěží románovou formou registruje dobu od prvních ohlasů Velké říjn. revoluce do založení KSČ v květnu 192…1. Revoluce "otřásla celým světem. Urychlila ukončení první světové války a dala možnost vzniku samostatného státu Čechů a Slováků. Jen v důsledku Revoluce byla postavena před čs. lid otázka: Budovat kapitalistickou nebo socialistickou republiku? Tato otázka působila jako lučavka. Ona rozdělovala lid na dva třídní tábory: na buržoasii a proletariát. Rozdělila i nejsilnější děl. stranu, soc. dem., na dva protichůdné směry. Na jedné straně stála vůdcovská aristokracie, kt. revol. boj za vybudování socialismu zradila a s buržoasií se spojovala. Na druhé straně stály dělnické masy. Období boje a zápasu o vybudování skutečné, revoluční a opravdové socialistické republiky líčí tato kniha. Není jejím posláním zachytit historií tohoto zápasu v celé jeho šíři. Omezuje se jen na lokální úsek děje. Úsekem tím je Kladno se svými horníky, hutníky i zemědělskými dělníky. Zápas o republiku a zápas o vybudování revoluční děl. strany pokládám za nejvýznamnější období v dějinách kladenského děln. hnutí."

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	415, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	24. svazek ed. 24. svazek ed. ROD
Vydání:	Člen. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 6. 2026 9:33
Číslo položky:	1784393

O autorovi

Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký byl československý komunistický politik, odborový předák a později premiér Československa, který se stal druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi a pátým od vzniku samostatného Československa. K nejkontroverznějším krokům jeho prezidentského úřadování patří měnová reforma z roku 1953. Byl synem Ladislava Zápotockého , krejčího a známého českého socialistického novináře a funkcionáře, a Barbory, rozené Dolejšové; narodil se jako druhé z pěti dětí. Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. V roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku. Během první světové války bojoval jako voják Rakousko-uherské armády v Haliči, Srbsku a na italské frontě. Po vzniku samostatného Československa se stal jedním ze zakladatelů levicové frakce v Československé sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku, která do svých požadavků zahrnovala demisi vlády a vytvoření dělnických rad. Za tuto svoji činnost byl odsouzen na 18 měsíců, devět měsíců vězněn a propuštěn byl až amnestií prezidenta Masaryka. Ve dvacátých letech patřil ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny. Ve třicátých letech byl představitelem komunistických Rudých odborů. Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil v...

Více od autora