Thomas Bernhard
Rozrušení

2004 | Nakladatelství Prostor

Ve svém prvním velkém románu, jenž vyšel v roce 1967, odhaluje Thomas Bernhard se svou typickou bezohledností, ironií, ale především prozaickou suverénností úzkostné stránky lidského života, který se často až zákonitě vyjevuje jen jako nevýslovné utrpení. Lékař se synem se v něm vydávají do temných údolních vesnic ve Š…týrsku, k am nikdy neproniká slunce. Pacienti, odlišní svým postavením a povahou svého utrpení, představují pro mladého studenta obraz lidského života jako jediné vleklé nemoci. Zatímco v první části příběhu sledujeme popis rozrušené lidské psychiky, ve druhé části děj pokračuje zpovědí knížete Sauraua, kterého lékař navštíví na zámku uprostřed hlubokých lesů: Saurau ve svém dlouhém, vyčerpávajícím monologu, který je jakousi reflexí rozkládajícího se současného světa, vyjadřuje touhu po skoncování s existencí, kterou ve svém schizofrenním mozku vnímá jako anachronismus. Rozrušení se odehrává v krátkém období těsně před „katastrofou“ a je jedním z nejpřesvědčivějších Bernhardových románů, předurčujících jeho pozdější prozaickou tvorbu. Ve svém prvním velkém románu, jenž vyšel v roce 1967, odhaluje Thomas Bernhard se svou typickou bezohledností, ironií, ale především prozaickou suverénností úzkostné stránky lidského života, který se …často až zákonitě vyjevuje jen jako nevýslovné utrpení. Lékař se synem se v něm vydávají do temných údolních vesnic ve Štýrsku, k am nikdy neproniká slunce. Pacienti, odlišní svým postavením a povahou svého utrpení, představují pro mladého studenta obraz lidského života jako jediné vleklé nemoci. Zatímco v první části příběhu sledujeme popis rozrušené lidské psychiky, ve druhé části děj pokračuje zpovědí knížete Sauraua, kterého lékař navštíví na zámku uprostřed hlubokých lesů: Saurau ve svém dlouhém, vyčerpávajícím monologu, který je jakousi reflexí rozkládajícího se současného světa, vyjadřuje touhu po skoncování s existencí, kterou ve svém schizofrenním mozku vnímá jako anachronismus. Rozrušení se odehrává v krátkém období těsně před „katastrofou“ a je jedním z nejpřesvědčivějších Bernhardových románů, předurčujících jeho pozdější prozaickou tvorbu.

Stav

Velmi dobrý

ještě zabalená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ještě zabalená
Vazba:	pevná
Počet stran:	277
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072601199
ISBN:	9788072601196
Překladatel:	Radovan Charvát
Edice:	64. svazek ed. 64. svazek ed. Střed
Vydání:	V českém jazyce vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2024 8:8
Číslo položky:	1062874

O autorovi

Thomas Bernhard

Nicolaas Thomas Bernhard byl rakouský spisovatel a dramatik, držitel řady ocenění. Je všeobecně považován za jednoho z nejvýznamnějších poválečných německy píšících autorů. Svými díly nezřídka vzbuzoval kontroverze. Nicolaas Thomas Bernhard se narodil 9. února 1931 v nizozemském Heerlenu, kde jeho matka Herta Bernhardová pracovala jako pomocnice v domácnosti. Důvodem Hertina odchodu z Rakouska nebyla nabídka lukrativnější pozice v Nizozemí, nýbrž především předsevzetí porodit nemanželské dítě daleko od domova. Otec dítěte, rakouský stolař Alois Zuckerstätter, se totiž nejenže nehodlal s Hertou oženit, jak bylo v dané době v silně katolickém Rakousku běžné a žádoucí, ale celý svůj život navíc své otcovství popíral, a to přestože mu bylo místními úřady přiznáno. Zuckerstätter odmítal platit alimenty, velmi záhy po narození dítěte prchl do Německa a roku 1940 se v Berlíně patrně úmyslně otrávil plynem. Thomas Bernhard se se svým otcem nikdy nesetkal a měl o něm pouze kusé informace. Sám se domníval, že Zuckerstätter zemřel roku 1943 ve Frankfurtu nad Odrou, toto tvrzení však literární vědci vyvrátili. Situace svobodné matky Herty Bernhardové tedy nebyla jednoduchá. Novorozeně s ní strávilo první půlrok v nejrůznějších provizorních příbytcích v Rotterdamu a okolí a krátce s ní přebývalo i na rybářské lodi, než jej Herta na podzim roku 1931 předala do péče svým rodičům, v té době žijícím ve Vídni. U prarodičů, nepříliš úspěšného rakouského spisovatele Josefa Freumbichlera a Anny Bernhardové, rozené Schönbergové , která utekla od svého manžela Karla Bernharda a život strávila právě po Freumbichlerově boku, strávil Bernhard velkou část svého dětství, a to zprvu ve Vídni, od roku 1935 pak v Seekirchenu u Salcburku. Bernhardova matka se mezitím provdala za kadeřníka Emila Fabjana a společně s ním se usadila v bavorském Traunsteinu. Ve své zemi byl ča...

Více od autora