Milan Uhde
Rozpomínky : co na sebe vím

2013 | Nakladatelství Torst

Obsáhlé paměti dramatika, esejisty, prozaika, básníka a politika Milana Uhdeho jsou cenným svědectvím o české a moravské kultuře a společnosti druhé poloviny dvacátého století. Spjaty jsou především s Brnem, autorovým městem, a s jeho literárním a divadelním životem.

Milan Uhde je ve svých vzpomínkách přesný. V…ypovídá o svém dětství a rodinném zázemí, o studiích a literární tvorbě, podává jedinečný vhled do redakčního života časopisu Host do domu v šedesátých letech a zachycuje svou práci pro divadlo. Důležitou částí knihy je líčení tíživých let normalizačních a činnosti zakázaných spisovatelů v té době. Závěr knihy patří vylíčení autorova působení v české politice v letech devadesátých.

Rozpomínky. Co na sebe vím jsou svým stylem, literární kvalitou a upřímností mimořádné. Milan Uhde v nich prožitou minulost neidealizuje a neretušuje, vzpomíná a přemýšlí o ní vždy „ostny směrem k sobě“. O své chyby a omyly se otevřeně dělí se čtenáři, což je v kontextu memoárové literatury více než vzácné.

Uhdeho kniha tvoří spolu s memoárovými a deníkovými díly jeho literárních vrstevníků – Jana Zábrany, Jiřího Stránského, Ivana Klímy, Pavla Juráčka, Pavla Švandy, Václava Havla, Jiřího Kuběny a Jiřího Gruši – neocenitelný pramen k poznání české kultury a společnosti v uplynulých šedesáti letech. Obsáhlé paměti dramatika, esejisty, prozaika, básníka a politika Milana Uhdeho jsou cenným svědectvím o české a moravské kultuře a společnosti druhé poloviny dvacátého století. Spjaty jsou především …s Brnem, autorovým městem, a s jeho literárním a divadelním životem.

Milan Uhde je ve svých vzpomínkách přesný. Vypovídá o svém dětství a rodinném zázemí, o studiích a literární tvorbě, podává jedinečný vhled do redakčního života časopisu Host do domu v šedesátých letech a zachycuje svou práci pro divadlo. Důležitou částí knihy je líčení tíživých let normalizačních a činnosti zakázaných spisovatelů v té době. Závěr knihy patří vylíčení autorova působení v české politice v letech devadesátých.

Rozpomínky. Co na sebe vím jsou svým stylem, literární kvalitou a upřímností mimořádné. Milan Uhde v nich prožitou minulost neidealizuje a neretušuje, vzpomíná a přemýšlí o ní vždy „ostny směrem k sobě“. O své chyby a omyly se otevřeně dělí se čtenáři, což je v kontextu memoárové literatury více než vzácné.

Uhdeho kniha tvoří spolu s memoárovými a deníkovými díly jeho literárních vrstevníků – Jana Zábrany, Jiřího Stránského, Ivana Klímy, Pavla Juráčka, Pavla Švandy, Václava Havla, Jiřího Kuběny a Jiřího Gruši – neocenitelný pramen k poznání české kultury a společnosti v uplynulých šedesáti letech.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	641
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072154605
ISBN:	9788072154609
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 8. 2024 12:37
Číslo položky:	960595

O autorovi

Milan Uhde

Milan Uhde je český spisovatel, dramatik, scenárista a politik. Za vlády komunistů byl významným představitelem disentu a po sametové revoluci v letech 1990–1992 působil jako ministr kultury české vlády a od vzniku samostatné republiky v roce 1993 byl 1. předsedou Poslanecké sněmovny České republiky, od ledna až do února roku 1993 na základě čl. 66 Ústavy také vykonával vymezené funkce prezidenta republiky. Z titulu své funkce kontrasignoval Ústavu České republiky. Od srpna 2011 do března 2014 zastával funkci předsedy Rady České televize. Narodil se ve smíšené právnické rodině, jeho matka byla židovka. Za druhé světové války se snažila s tichým souhlasem svých rodičů získat dokumenty o nežidovském původu, přesto ale byla vystavena rasovému pronásledování. Milan Uhde ve svých pamětech popisuje jako jeden ze silných zážitků svého dětství, jak je vyháněn s matkou z obchodu, protože židé směli nakupovat jen v určené hodiny. Vzdělání získal v Brně: chodil zde do obecné školy, roku 1953 maturoval na gymnáziu v Králově Poli a v roce 1958 absolvoval Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity , obor čeština a ruština. V 50. letech 20. století byl členem Československého svazu mládeže a vnitřně souhlasil s komunistickým režimem. Za zlom považuje rok 1956, kdy v důsledku událostí v Maďarsku ztratil komunistické přesvědčení a nebyl mu pak ani nabídnut vstup do KSČ. Pracoval jako redaktor významného brněnského měsíčníku pro literaturu, umění a kritiku Host do domu a zároveň působil jako externí učitel na Janáčkově akademii múzických umění . V roce 1971 dosáhl titulu doktora filosofie. Po zákazu časopisu se stal spisovatelem z povolání, ale roku 1972 se po zveřejnění článku v Rudém právu dostal na seznam zakázaných spisovatelů a jeho tvorba se nesměla publikovat až do sametové revoluce v roce 1989. Jeho knihy byly odstraněny z veřejných kniho...

Více od autora