Josef Dastich
Rozbor filosofických náhledů Tómy ze Štítného o pojmu krásy a o poměru víry k rozumu

Josef Dastich

Josef Dastich byl český filozof, představitel herbartismu. Pocházel z rodiny chudého sedláře. Už od dětství byl velmi nadaný, ale na studium neměli jeho rodiče peníze. Až s podporou místního faráře Václava Stropnického se podařilo, aby po přípravném kurzu němčiny mohl nastoupit na hlavní školu a později i gymnázium v Písku. I tam byl jedním z nejlepších studentů, oblíbeným u pedagogů. Po maturitě v roce 1855 začal studovat matematiku, fyziku, přírodopis a filozofii na filozofické fakultě v Praze. Největší vliv tam na něj měl profesor Robert Zimmermann, který jej přivedl k Herbartově filozofii. S Zimmermannem se spřátelil, často spolu chodili na výlety a diskutovali. Když pak profesor odešel do Vídně, stal se hlavním Dastichovým učitelem Wilhelm Volkmann. Během studií zápasil s nedostatkem prostředků, k živobytí si pomáhal doučováním. Přesto patřil k nejlepším studentům. Když univerzita v roce 1857 vypsala cenu za práci v oboru filozofie , vyhrál ji právě Dastich. Předána mu byla v červenci 1858 a následujícího roku ukončil studium státní zkouškou. Jako absolvent získal místo kandidáta a později suplenta na malostranském gymnáziu. V roce 1861 měl nastoupit jako profesor gymnázia v Žatci, ale nakonec se rozhodl zůstat v Praze a připravit se na titul docenta filozofie. Bylo to odvážné rozhodnutí kvůli finančním nákladům – zpravidla to totiž znamenalo řadu let studia a práce s velmi nízkým příjmem. Habilitoval se v dubnu 1861 spisem Schillerovy práce filozofické, zejména estetické a v druhé polovině roku už přednášel, a to především v češtině. Jeho kurzy se těšily velkému zájmu; navštěvovali je např. Otakar Hostinský, Julius Zeyer, Jaroslav Goll, Josef Kalousek nebo Jakub Hron Metánovský. Roku 1863 byl jmenován doktorem filozofie a byl přijat za mimořádného člena české učené společnosti. O dva roky po...