Soubor povídek irského autora je psán na pomezí lidové báje či pohádky, vkládá sem střípky irských bájí i visionářské zážitky.

Králova moudrost -- Hrdý Costello, MacDermotova dcera a zlý jazyk -- Desky zákona -- Klanění králů

*

Doslov Jiří Okrajek:

Bratr Démon Est Deus Inversus patřil již mezi mágy budoucího světa. Alespoň tak jej hodnotí Philip Roset ve sborníku „Mystéria". W. B. Yeats se narodil roku 1865 a do centra společenského dění vstoupil kolem roku 1885. Jeho mládí ho předurčilo k tomu, aby se postupně postavil do první řady radikálů bojujících o kulturní a společenskou obrodu Irska.

Jeho hloubavá duše ho však naopak vedla k esotemím vědám. Vycházel z novoplatónské filosofie, podobně jako mnoho ostatních budoucích adeptů tajné vědy. Do mystérií rosenkruciánů byl zřejmě zasvěcen Robertem Wentworthem Littlem, avšak členem jeho rosenkruciánské lóže zřejmě ještě nebyl. V roce 1887 je již určitě při založení řádu Zlatý úsvit. Činnost této lóže měla dalekosáhlý dopad nejenom na kulturní dění Anglie, ale důsledky její činnosti se odrazily i na kontinentě. V čele lóže stanuli Woodman Mathers a Wynn Westcott, který byl jedním z těch, co mladého básníka pomáhali uvést do světa okultních nauk. V tomto řádu Yeats přijal nové jméno – Bratr Démon Est Deus Inversus.

Henri Bergson píše v dopise své sestře o svém setkání s básníkem, o kterém mluví jako o předurčeném duchovním vůdci irského národa. Tomuto předurčení dává za pravdu nejenom spoluúčast na založení národního divadla v Dublinu, provázanost díla s irskou historií a bájeslovím, ale i jeho činnost ve funkci velmistra řádu Zlatého úsvitu po odchodu S. L Matherse. Podle svědectví předsedal zasedání ve skotské suknici, s červenou maskou a zlatou dýkou u pasu.

Vysoké zasvěceni, kterého dosáhl, se promítá i do jeho tvorby. V jedné ze svých esejí uvádí, že po způsobu starých mágů maluje slovy obrazy ne nepodobné snu, neboť pocit radostí lze nejlépe přenést vtipem, pocit sounáležitosti světa magií okamžiku. Do evropské hermetické tradice vkládá střípky irských bájí a vizionářské zážitky. Jeho filosofická i mystická práce v mnohém navazuje na Williama Blakea. „Prazdrojem všeho je Bůh; světlo z něj vyzařující jest duší světa. Je dobře rozeznávati mezi světem materiálním, viditelným a světem ideje: tento jest světem vzorů, z něhož teprve dlouhou řadou emanací vzniká matérie. Je člověku dáno svět idejí viděti, či nemůže nad materii proniknout?" Fantasie, odpovídají Blake i Yeats, vidí věci v jejich pravé, ideální, obrazné realitě.

S Blakem má Yeats i společné vnitřní vidění. William Blake vypravoval, že jako dítě viděl Pánaboha u okna s anděly v ratolestech a proroka Ezechiela pod keřem. Jako dospělý muž mluvil zcela vážně o svém styku s Mlltonem a jinými duchy minulosti. Yeats mluví o stejných prožitcích. Ossian, nejmilejší básníkův hrdina, jako by v něm znova ožíval spolu s věšteckými zjeveními.

Yeats přesto, že vstoupil do literatury s přicházejícím dvacátým stoletím, je autorem starokeltským. V jeho duši se slučuje mysticismus J. W. Goetha s obrazností přírody v díle Lorda Byrona.

Soubor povídek Rosa Alchemica patří v kontextu básníkova díla k jeho nejmystičtějším pracím. V krátkých textech s jasnou symbolikou (viz tři stařeny, šedý jestřáb, básník, oči, hlas či stařec, noc, voda, oheň, zpěv, zelený beryl, bledý opál...), psaných na pomezí lidové báje či pohádky, naznačuje základní prvky velkého zasvěcení. Ve zpěvu jestřábích stařen v povídce Králova moudrost, jako by parafrázoval vztah křesťanství a pohanských mýtů. Yeatsova představa o prapůvodní jednotě světa zde dostává jasný básnický obraz. Pokud budeme pozorně pročítat jednu povídku za druhou a budeme srovnávat význam jednotlivých oddílů s významem celku, objevíme, že pod nosnými příběhy se skrývá daleko širší paleta různých dějů. Pod pohádkami končícími moralitou nalézáme příběhy o vztazích pohanských dob s křesťanstvím, o vyrovnanosti sil bílé a černé magie, podobenství o hledání nové cesty a zároveň Yeatsovo vyznání z lásky k rodnému Irsku. Starokeltské balady zde ožívají novým životem. Jejich obraznost je jednou z cest do nitra naší duše.