Jiří Karásek ze Lvovic
Romány tří magů : Ganymedes - III

1925 | Nakladatelství Aventinum

V románové novele "Ganymedes" se autor nechal inspirovat starou řeckou pověstí, podle níž byl princ z trojského královského rodu pro svou krásu unesen na Olymp, kde jako číšník obsluhoval bohy. Podobně ztepilé rysy vykazuje i Karáskův hrdina Radovan, který sám o sobě prohlašuje, že "mužem nikdy nebude a je vůbec podivn…ým tvorem." V Radovanovi na svou dobu poměrně odvážně vykreslil Karásek postavu mladíka, jehož odlišné sexuální sklony jsou více než zřetelné. Naplno ovšem propuknou ve chvíli, kdy je Radovanovi představen student tajných nauk Adrian Morris, s nímž se jeho matka seznámila při cestách po Dalmácii a jehož pozvala na návštěvu do Prahy. Adrian se ovšem v Praze také setká se sochařem Jörnem Mollerem, jenž mu prozradí způsob, jakým legendární rabín Löv stvořil svého umělého člověka. Tato efektní golemovská zápletka pak tvoří půdorys, na němž se vedle tajuplného až mystického děje rozvijí i motiv tragického homosexuálního vztahu. V románové novele "Ganymedes" se autor nechal inspirovat starou řeckou pověstí, podle níž byl princ z trojského královského rodu pro svou krásu unesen na Olymp, kde jako číšník obsluhoval bohy. Podobn…ě ztepilé rysy vykazuje i Karáskův hrdina Radovan, který sám o sobě prohlašuje, že "mužem nikdy nebude a je vůbec podivným tvorem." V Radovanovi na svou dobu poměrně odvážně vykreslil Karásek postavu mladíka, jehož odlišné sexuální sklony jsou více než zřetelné. Naplno ovšem propuknou ve chvíli, kdy je Radovanovi představen student tajných nauk Adrian Morris, s nímž se jeho matka seznámila při cestách po Dalmácii a jehož pozvala na návštěvu do Prahy. Adrian se ovšem v Praze také setká se sochařem Jörnem Mollerem, jenž mu prozradí způsob, jakým legendární rabín Löv stvořil svého umělého člověka. Tato efektní golemovská zápletka pak tvoří půdorys, na němž se vedle tajuplného až mystického děje rozvijí i motiv tragického homosexuálního vztahu.

Součástí souboru:

Romány tří magů (3 svazky)

Stav

Dobrý

zašlá obálka s trhlinami, neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	volná brož s obálkou
Počet stran:	108
Jazyk:	česky
Edice:	108. svazek ed. 108. svazek ed. Aventinum, 11. svazek ed. 11. svazek ed. Spisy / Jiří Karásek ze Lvovic, Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2023 13:21
Číslo položky:	670829

O autorovi

Jiří Karásek ze Lvovic

Jiří Josef Antonín Karásek ze Lvovic, vlastním jménem Josef Karásek, byl český básník, spisovatel, kritik, překladatel a editor – jeden z hlavních autorů české literární moderny přelomu století, která navazovala na evropský novoromantismus 2. poloviny 19. století, na francouzský literární symbolismus a dekadenci. Jako kritik zastával krédo, že kritika má být uměleckou disciplínou, a jeho kritické dílo je oficiálně řazeno do žánru tzv. impresionistické kritiky. Ve 20. letech uspořádal ze své ředitelské funkce pražské Poštovní muzeum a jeho novou expozici v budově Karolina. Působil jako redaktor v uměleckých časopisech Moderní revue, Týn, Literární listy, Okultní a spiritualistická revue, Český bibliofil. Studijní zájem o okultismus uplatnil i jako zakládající člen martinistické lóže Simeon . Přídomek ze Lvovic ke svému jménu připojil na základě rodinné tradice, že je potomkem erbovní rodiny Lvovických ze Lvovic z Hradce Králové . Od roku 1901 se psal jako Jiří Karásek ze Lvovic . Narodil se v rodině drážního průvodčího Andrease Karáska a jeho manželky Anny, rozené Feitové . Měl 6 sourozenců, z nichž dva zemřeli v dětském věku. Pokřtěn byl jako Josef Karásek. Některé druhotné zdroje uvádějí „vlastním jménem“ Jiří Antonín Karásek nebo „občanským jménem“ Josef Jiří Antonín Karásek Na policejní přihlášce z roku 1900 je uveden jako Josef Georg. Po ukončení studia na Městské střední škole na Malé Straně v Praze roku 1890 pokračoval na bohoslovecké fakultě, kde strávil necelé dva roky. Poté žil rok v Bavorsku. V roce 1892 nastoupil jako úředník k poště, kde mj. jezdil ve vlakové poště do Vídně. V roce 1921 byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu. V roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis M...

Více od autora