František Hrubín
Romance pro křídlovku

1964 | Nakladatelství Československý spisovatel

Epické jádro básně je ve své podstatě bilancí jednoho lidského života, v němž se neustále prolíná minulost, přítomnost a budoucnost. Báseň vyniká neobyčejně krásnými a působivými emotivními obrazy, které z této poemy činí jedno z nejkrásnějších děl české moderní poezie. Kb Epické jádro básně je ve své podstatě bilancí jednoho lidského života, v němž se neustále prolíná minulost, přítomnost a budoucnost. Báseň vyniká neobyčejně krásnými a působivými emotivními obrazy, kt…eré z této poemy činí jedno z nejkrásnějších děl české moderní poezie. Kb

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 189 Kč
Stav Velmi dobrý flíček na deskách, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 189 Kč
Stav Dobrý neautorská dedikace, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 159 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	159 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	74
Jazyk:	česky
Edice:	Malá edice poezie
Vydání:	Vydání třetí, v Malé edici poezie druhé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 6. 2024 19:16
Číslo položky:	882874

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora