Jindřich Šimon Baar
Román českého kněze : (Cestou křížovou)

1921 | Nakladatelství Nakladatelské družstvo Máje, česká akciová společnost

V malé chodské vsi žijí lidé s každodenní starostí o živobytí. Mnozí jsou odkázáni na práci na velkostatku. Proti zdejším nedůstojným poměrům se dokáže vzepřít pouze farář Jiří, ale stejně se nedočká vděku, protože šafář štve vesničany proti němu. Na panském pracuje také strojník Staněk, jehož syn Ondřej studuje na gym…náziu. Chlapec by rád pokračoval v Praze ve studiu práv a je velmi zaskočen matčiným přáním, aby se stal knězem. Matka spoléhá na faráře, že Ondřejovi domluví. Jiří byl však kdysi ve stejné situaci, a tak ví, jak těžké je dobře vykonávat poslání, které si člověk sám nezvolí. Navíc Ondřej má rád Hanči Vachudovou a rád by ji jednou viděl po svém boku. Mladík na chvíli uvěří zlým pomluvám a na Hanči zanevře. Ta zjistí, že bude matkou, otce však neprozradí... V malé chodské vsi žijí lidé s každodenní starostí o živobytí. Mnozí jsou odkázáni na práci na velkostatku. Proti zdejším nedůstojným poměrům se dokáže vzepřít pouze farář Jiří, ale stejně se nedočká …vděku, protože šafář štve vesničany proti němu. Na panském pracuje také strojník Staněk, jehož syn Ondřej studuje na gymnáziu. Chlapec by rád pokračoval v Praze ve studiu práv a je velmi zaskočen matčiným přáním, aby se stal knězem. Matka spoléhá na faráře, že Ondřejovi domluví. Jiří byl však kdysi ve stejné situaci, a tak ví, jak těžké je dobře vykonávat poslání, které si člověk sám nezvolí. Navíc Ondřej má rád Hanči Vachudovou a rád by ji jednou viděl po svém boku. Mladík na chvíli uvěří zlým pomluvám a na Hanči zanevře. Ta zjistí, že bude matkou, otce však neprozradí...

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	135
Jazyk:	česky
Vydání:	6. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2025 9:56
Číslo položky:	1428148

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora