Vojta Beneš
Rok na vsi

1907 | Nakladatelství Dědictví Komenského

Kresby klasika českého malířství 2. poloviny 19. století doprovázející vybrané lidové verše a říkanky, inspirované průběhem kalendářního roku. Kresby klasika českého malířství 2. poloviny 19. století doprovázející vybrané lidové verše a říkanky, inspirované průběhem kalendářního roku.

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutý hřbet, desky s flíčky, natrhnuté desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutý hřbet, desky s flíčky, natrhnuté desky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	[49] l
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Knižnice mládeže, 88. svazek ed. 88. svazek ed. Spisy Dědictví Komenského, Spisy Děd. Kom. 88, Knižnice mládeže
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 1. 2025 13:56
Číslo položky:	1109410

O autorovi

Vojta Beneš

Vojta Beneš byl československý politik a meziválečný i poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Byl bratrem prezidenta Edvarda Beneše a Václava Beneše. Vojta Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku jako syn rolníka Matěje Beneše a jeho manželky Anny Petronily, roz. Benešové . Maturoval na učitelském ústavu v Praze. V období let 1897–1908 byl pedagogem na obecné škole v Čakovicích, od roku 1908 učil na měšťanské škole v Brandýse nad Labem. V letech 1911–1914 pracoval na českých krajanských školách v USA. Krátce před začátkem první světové války se vrátil do vlasti. V létě roku 1915 ale opět odjel do USA. Zapojil se do československého odboje a agitoval ve prospěch zahraničního exilu mezi krajany. Do Československa se vrátil roku 1919. V roce 1920 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. V letech 1919–1920 zastával funkci ředitele měšťanské školy v Brandýse nad Labem, v období let 1920–1922 byl okresním školním inspektorem v Praze a od roku 1922 do roku 1925 zemským školním inspektorem v Čechách. Působil jako místopředseda Československé obce legionářské. Byl též předsedou Zemského ústředí péče o mládež v Čechách a funkcionářem Svazu československého učitelstva, přičemž v letech 1928–1932 byl jeho předsedou. Angažoval se v přípravě reformy československého školství. Vydal četné odborné studie na téma organizace učitelské práce. Členem sociální demokracie byl od roku 1897, v rámci sociální demokracie vydával měsíčník Červánky. Plně se zapojil do politiky po vzniku Československa. V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1929 obhájil. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senát...

Více od autora