Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Marie Gebauerová
Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera

Marie Gebauerová: Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera

Marie Gebauerová, Jan Gebauer
Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera Díl I. [Do roku 1886].

1926 | Nakladatelství J. Šnajdr

Životopisná kniha o Zdeňku Burianovi z pera jeho dcery, s bohatým obrazovým doprovodem. Životopisná kniha o Zdeňku Burianovi z pera jeho dcery, s bohatým obrazovým doprovodem.

Součástí souboru:

Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera 1926 (2 sv)

Stav

Mírně opotřebená

vazba lehce povolená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba lehce povolená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	402, 2 listy
Jazyk:	česky
Edice:	Literatura, věda, umění
Vydáno v:	Kladno
Vystaveno:	17. 11. 2020 12:9
Číslo položky:	128988

O autorech

Marie Gebauerová

Marie Gebauerová byla česká spisovatelka, překladatelka, učitelka a vydavatelka sebraných spisů B. Němcové. Narodila se ve Wernerově domě na náměstí v Pardubicích jako dcera lingvisty Jana Gebauera a Julie Wernerové, studovala učitelský ústav v Praze a jako externistka Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Stala se učitelkou měšťanských škol v Praze, cestovala po Evropě a napsala řadu knih pro děti a mládež, několik učebnic a román Rod Jurija Klemenčiče . V letech 1904–1920 vydala 10 svazků sebraných spisů B. Němcové, včetně tří svazků korespondence, kterou sebrala a uspořádala. V letech 1926 a 1932 vyšly dva svazky jejích Rodinných vzpomínek na J. Gebauera. Byla členkou Amerického klubu dam. Zemřela roku 1928 a je pohřbena v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově, spolu se svými rodiči, bratrem a dalšími příbuznými.

Více od autora

Jan Gebauer

Jan Gebauer byl významný český bohemista, ve své době přední český vědec a dodnes jeden z nejuznávanějších českých jazykovědců. Jeho vědecká práce byla výrazně ovlivněna pozitivismem, byl představitelem tzv. mladogramatismu, který se zabýval zkoumáním jazyka toliko z hlediska diachronního, současný stav nebyl brán vůbec v potaz. Zpracoval příručku Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů , předchůdce dnešních Pravidel českého pravopisu. Jan Gebauer se narodil v malé osadě Úbislavice v Podkrkonoší do chudých poměrů. Na přímluvu místního faráře dostal nadaný chlapec možnost studovat na gymnáziu v Jičíně. Po maturitě nejdřív studoval teologii, toto studium však nedokončil a namísto toho se zapsal ke studiu filozofie na pražské univerzitě. Po celou dobu studií trpěl stálým nedostatkem peněz. Po ukončení studií začal pracovat jako pedagog – nejprve v Praze, později v Pardubicích a nakonec zase v Praze . V roce 1872 získal doktorát a v roce 1873 se habilitoval jako docent češtiny na pražské univerzitě. Roku 1880 byl jmenován mimořádným profesorem a pověřen výkonem funkce prvního ředitele semináře pro slovanskou filologii, o rok později profesorem řádným. V letech 1890–1891 byl děkanem FF UK, rektorem pražské univerzity pak v období 1899–1900. Jeho zásluhy ve vědních oborech slovanská filologie a literární historie byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk , 20. dubna 1890 jej císař jmenoval řádným členem České akademie věd a umění. Byl také členem akademií polské a ruské, Jednoty českých filologů, působil v redakci Listů filologických , do Riegrova slovníku naučného přispěl řadou hesel týkajících se slovanské jazykovědy a literární historie. Spolu s T. G. Masarykem a Jaroslavem Gollem měl největší zásluhu na prokázá...

Více od autora