Vladimír Jiránek, Ivo Možný
Rodina a společnost

2011 | Sociologické nakladatelství

Kniha přináší úvod do sociologického pohledu na rodinu. Vychází z autorovy monografie Sociologie rodiny , ale podstatně rozšiřuje a aktualizuje její text – a především ho orientuje jako učebnici s propracovanou didaktickou podporou. V první části knihy autor podává přehled o vývoji teoretického uvažování o rodině od j…eho počátků v 19. století, přes stále inspirující velké teorie z poloviny minulého století až po nové, často převratné vidění rodiny a jejího otřeseného postavení na konci moderního věku. V druhé, rozsáhlejší části přináší systematický přehled o stavu poznání takových jevů, jako jsou fungování rodiny v systému majetkové a sociální nerovnosti, mechanismy vzájemného výběru partnerů, změny v povaze rodičovství a dětství ve vyspělých společnostech, vliv všeobecné zaměstnanosti žen na rodinné chování obou partnerů a další. V závěru této části nastiňuje probíhající diskusi o transformaci rodiny ve věku individualizace a o soudobých sociologických teoriích intimity, sexuálního chování a párových vztahů. Poslední, charakterem opět odlišnou část představuje poslední, desátá kapitola, která přináší jedinečně ucelený přehled o stavu české rodiny a o jejích dynamických přeměnách po změně politického a ekonomického systému naší společnosti. Doplněno ilustracemi Vladimíra Jiránka. Kniha obsahuje věcný a jmenný rejstřík. Kniha přináší úvod do sociologického pohledu na rodinu. Vychází z autorovy monografie Sociologie rodiny , ale podstatně rozšiřuje a aktualizuje její text – a především ho orientuje jako učebnici s pro…pracovanou didaktickou podporou. V první části knihy autor podává přehled o vývoji teoretického uvažování o rodině od jeho počátků v 19. století, přes stále inspirující velké teorie z poloviny minulého století až po nové, často převratné vidění rodiny a jejího otřeseného postavení na konci moderního věku. V druhé, rozsáhlejší části přináší systematický přehled o stavu poznání takových jevů, jako jsou fungování rodiny v systému majetkové a sociální nerovnosti, mechanismy vzájemného výběru partnerů, změny v povaze rodičovství a dětství ve vyspělých společnostech, vliv všeobecné zaměstnanosti žen na rodinné chování obou partnerů a další. V závěru této části nastiňuje probíhající diskusi o transformaci rodiny ve věku individualizace a o soudobých sociologických teoriích intimity, sexuálního chování a párových vztahů. Poslední, charakterem opět odlišnou část představuje poslední, desátá kapitola, která přináší jedinečně ucelený přehled o stavu české rodiny a o jejích dynamických přeměnách po změně politického a ekonomického systému naší společnosti. Doplněno ilustracemi Vladimíra Jiránka. Kniha obsahuje věcný a jmenný rejstřík.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	323
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086429873
ISBN:	9788086429878
Edice:	38. svazek ed. 38. svazek ed. Studijní texty
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 5. 2025 16:2
Číslo položky:	1240037

O autorech

Vladimír Jiránek

Vladimír Jiránek byl český karikaturista, ilustrátor, kreslíř, scenárista a režisér animovaných filmů. Charakteristickou je pro něj jednoduchá linka. Mezi jeho nejznámější díla patří Bob a Bobek – králíci z klobouku. Patří mezi první absolventy přeloučského gymnázia. Od roku 1956 žil v Praze. V roce 1962 absolvoval na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy žurnalistiku, ale po celý život působil jako kreslíř a ilustrátor na volné noze. Mezi časopisy, se kterými spolupracoval, patří: Dikobraz, Mladý svět, Melodie, Technický magazín, Literární noviny, Živa atd. Je také autorem obrázků v počítačové hře Expedice na divnou planetu pro počítače Sinclair ZX Spectrum. Od roku 1990 se věnoval zejména politické karikatuře. Jeho kreslené vtipy na aktuální témata bylo možno vidět v Lidových novinách, Mladé frontě DNES, v Hospodářských novinách, v časopise Reflex a na internetových stránkách Neviditelného psa. Jiránkovy kresby zdobí i rodný dům Sigmunda Freuda v Příboře, stylizovaná podoba Sigmunda Freuda se totiž často objevuje v jeho kresbách jako prototyp psychiatra či psychologa. Jméno „Jiránek“ nese planetka 1997 ET1 objevená v roce 1997. Zemřel v noci z 6. na 7. listopadu 2012.

Více od autora

Ivo Možný

Ivo Možný byl český sociolog, pedagog, zakladatel a první děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Zasloužil se o vznik sociologie jako akademické disciplíny v polistopadovém Československu a je považován za zakladatele „brněnské sociologické školy“. Věnoval se především sociologii rodiny, sociologii intimity a sociální politice. Narodil se v prostějovské kupecké rodině, proto mu po únoru 1948 bylo zpočátku znemožňováno nastoupit na studia a nalezl zaměstnání v ostravských hutích. V letech 1952–1956 studoval českou a ruskou filologii a učitelství těchto jazyků na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, promován byl v roce 1957. Po studiu pracoval až do roku 1965 jako redaktor a reportér Československého rozhlasu. V roce 1967 získal na stejné fakultě doktorát v oboru sociologie a začal působit jako zástupce vedoucího příslušné katedry. Následkem politických změn mu ovšem v roce 1969 bylo zakázáno na vysokých školách přednášet a působil proto až do listopadu 1989 dále pouze jako výzkumný pracovník. V letech 1970–1982 pracoval navíc jako manželský poradce v brněnské manželské a předmanželské poradně. Postgraduálním studiem na Univerzitě Karlově v Praze v letech 1985–1989 získal roku 1989 hodnost kandidáta věd. Po sametové revoluci začal na katedře sociologie znovu vyučovat, byl jmenován jejím vedoucím a v roce 1992 se stal profesorem. Jako vedoucí katedry působil od roku 1990 do roku 1994, kdy byl jmenován proděkanem celé filozofické fakulty. Když se v roce 1998 několik oborů fakulty osamostatnilo, sociologie byla jedním z nich a Ivo Možný se tak stal jedním ze zakladatelů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a byl také zvolen jejím prvním děkanem. V této funkci setrval po dvě funkční období až do roku 2004 a jeden rok pak ještě působil jako proděkan. Svých novinářských zkušeností z rozhlasu využíval k častému vystupování v tisku, kde se vyjadřoval k aktuálním tématům. Podílel s...

Více od autora