Stejně jako ty minulé, je i tato Ročenka určena nejen členům spolku, ale všem zájemcům o Jizerské, Ještědské či Lužické hory a jejich okolí. I tentokrát v ní čtenáři najdou pestrou paletu příspěvků. Hned po otevření objevíme rozhovor Pavla Voničky s botanikem, ekologem, sportovcem a bývalým pracovníkem Správy CHKO Jizerské hory Janem Burdou, žijícím mnoho let ve Větrově u Frýdlantu. Obsáhlý článek o historickém vývoji lidové architektury v Jizerských horách a okolí připomíná Petra Vetešníka, někdejšího odborného pracovníka Správy CHKO JH, jehož životní pouť se uzavřela koncem roku 2014.
Lubor Lacina, historik Severočeského muzea v Liberci, přispěl do Ročenky pojednáním o pietních místech věnovaných obětem Velké války 1914-1918. Autor nás podrobně seznamuje s množstvím dosud existujících, ale i zaniklých pomníků v okresech Liberec a Jablonec nad Nisou. Čtenář si může učinit představu i o tom, jak která obec dnes pečuje o pomníky připomínající stovky jejích obětí.
Vlastivědná část je zastoupena několika kratšími příspěvky, stejně tak jako část přírodovědná. V nich se dočteme například o vlcích v Podještědí nebo o lamačích kamene v Žitavských horách, o památných bucích a javorech našich hor, dalším dílem pokračuje miniseriál o vzácných druzích zdejší květeny.
Mezi přispěvateli jsou i dva autoři z Německa. Franz Neumann z Mnichova, rodák z Raspenavy, se pokouší ve svém příspěvku sehnat důkazy pro možnou inspiraci skladatele C. M. von Webera k opeře Čarostřelec, kterou mohl získat v rokli Štolpichu za svého léčebného pobytu v Libverdě na počátku 19. století.
Horolezec a autor několika průvodců Albrecht Kittler z Herrnhutu píše objevně o Emilu Löppenovi, jednom ze čtyř prvovýstupců na jizerskohorský Zvon. O něm dosud nebylo takřka nic známo. A na podobné téma plynule navazuje příspěvek Otokara Simma o dalším muži z této Kauschkovy party, o Rudolfu Thamovi. Také on byl mezi prvním čtyřmi lezci, kteří stanuli na této legendární skále. Všude oblíbený Tham, který se stal obětí horolezecké nehody v Západních Alpách, odkázal část svého majetku Spolku přátel přírody, který peníze použil ke stavbě Domu přátel přírody na Královce, dnešní Prezidentské chatě.
Závěrečná část Ročenky je již tradičně věnována spolkovému životu a dění. Nechybí ani přehled regionální literatury vydané v roce 2014.