Rudolf Jaroslav Kronbauer
Řina : Román dívčího srdce

1915 | Nakladatelství Hejda a Tuček

Čtení pro paní a dívky.

Román kraje: „Řina"

Nejsilněji se tvář Bakovska odráží v jeho románech Síla hroudy , V nevolnictví vděčnosti a v Ř i n ě. Ta byla v r. 1900 otištěna ve Zlaté Praze. Je to životní příběh Kateřiny Sezimové, dcery nájemce dvora Alexandrova mezi Mladou Boleslaví a Bakovem. Neubráníme …se dojmu, že tu běží o Studénku. Řina se vrátila z pensionátu čistá a nezkažená, raduje se z krás přírody, váží si prostých lidí . Jezdí sem však z města hýřivý, marnotratný "baron" Poldi , zaměstnaný v městské spořitelně, kde se poté objeví jeho zpronevěra, vzrušující celý kraj. Je pochopitelné, že mlsný hejsek brousí si zuby na líbeznou Řinu a nadbíhá jí, kde se jenom dá. Setkává se s ní také na zemědělské a obchodní výstavě v městě, jímž probíhá Jizera . Řina mu nadšenými slovy líčí svůj dojem: "Hezounké a jako cukrové věci viděla jsem ve zboží p l e t e n é m a dokonale jsem si prohlédla bakovské výrobky ze žlutavého rákosu. To mne obzvláště zajímalo, protože mi naše šafářka o bakovských pletařích mnoho vyprávěla. Považte, že bakovské rákosové čepice a přílbice dovážejí se do Súdánu a do Egypta, kde jsou mezi vojskem velmi oblíbeny. To se bude šafářka divit, až jí řeknu, co vystavoval Ševčík, co Koloc, Horčička a Oplt." V Sezimově rodině žije také stařenka. Představuje typ moudré venkovské ženy. Když propukne aféra s "Poldim" a Řinina matka je nešťastná z prohrané "partije", domlouvá jí stařenka: "Pozlátko snadno oklame a ošálí - baron nebaron - to je vedlejší, hlavní věc je jaký je to člověk." Řina prožívá silný otřes, když si uvědomí, jak její pověsti ublížil vypočítavý, bezcharakterní měšťák. Uklidňuje ji jenom příroda a setkání s dobrými lidmi. Dojemně na ni působí i prostá dívčí píseň: "Dám já sobě do Bakova košík plíst, košík plíst, abych mohla za vojákem buchty nýst, buchty nýst." Ta píseň ji provází až do Prahy, kam se uchýlila se svou babičkou. Tady nachází opravdové poznání a kus lidského štěstí. Čtení pro paní a dívky.

Román kraje: „Řina"

Nejsilněji se tvář Bakovska odráží v jeho románech Síla hroudy , V nevolnictví vděčnosti a v Ř i n ě. Ta byla v r. 1900 otištěna ve Zlaté Pra…ze. Je to životní příběh Kateřiny Sezimové, dcery nájemce dvora Alexandrova mezi Mladou Boleslaví a Bakovem. Neubráníme se dojmu, že tu běží o Studénku. Řina se vrátila z pensionátu čistá a nezkažená, raduje se z krás přírody, váží si prostých lidí . Jezdí sem však z města hýřivý, marnotratný "baron" Poldi , zaměstnaný v městské spořitelně, kde se poté objeví jeho zpronevěra, vzrušující celý kraj. Je pochopitelné, že mlsný hejsek brousí si zuby na líbeznou Řinu a nadbíhá jí, kde se jenom dá. Setkává se s ní také na zemědělské a obchodní výstavě v městě, jímž probíhá Jizera . Řina mu nadšenými slovy líčí svůj dojem: "Hezounké a jako cukrové věci viděla jsem ve zboží p l e t e n é m a dokonale jsem si prohlédla bakovské výrobky ze žlutavého rákosu. To mne obzvláště zajímalo, protože mi naše šafářka o bakovských pletařích mnoho vyprávěla. Považte, že bakovské rákosové čepice a přílbice dovážejí se do Súdánu a do Egypta, kde jsou mezi vojskem velmi oblíbeny. To se bude šafářka divit, až jí řeknu, co vystavoval Ševčík, co Koloc, Horčička a Oplt." V Sezimově rodině žije také stařenka. Představuje typ moudré venkovské ženy. Když propukne aféra s "Poldim" a Řinina matka je nešťastná z prohrané "partije", domlouvá jí stařenka: "Pozlátko snadno oklame a ošálí - baron nebaron - to je vedlejší, hlavní věc je jaký je to člověk." Řina prožívá silný otřes, když si uvědomí, jak její pověsti ublížil vypočítavý, bezcharakterní měšťák. Uklidňuje ji jenom příroda a setkání s dobrými lidmi. Dojemně na ni působí i prostá dívčí píseň: "Dám já sobě do Bakova košík plíst, košík plíst, abych mohla za vojákem buchty nýst, buchty nýst." Ta píseň ji provází až do Prahy, kam se uchýlila se svou babičkou. Tady nachází opravdové poznání a kus lidského štěstí.

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, odřené hrany desek, zašlé stránky, stránky s fleky, pomačkané stránky, vazba u předsádky prasklá, knižní blok drží

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, odřené hrany desek, zašlé stránky, stránky s fleky, pomačkané stránky, vazba u předsádky prasklá, knižní blok drží
Vazba:	pevná
Počet stran:	565
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 8. 2026 16:4
Číslo položky:	1863736

O autorovi

Rudolf Jaroslav Kronbauer

Rudolf Jaroslav Kronbauer byl český novinář, spisovatel, divadelní kritik. Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a práva na univerzitě v Praze. Poté byl jmenován komisařem na zemském finančním ředitelství v Praze. Stal se členem redakce Hlasu národa, společně s Václavem Štechem redigoval Noviny mládeže, byl divadelním referentem a redaktorem Národních listů, členem redakce Máje, spoluorganizoval novinářskou organizaci. Napsal řadu napínavých beletristických prací, jak povídek, tak románů. Je také autorem vzpomínkových knih. Za svůj život mnoho fotografoval. Do knih jiných spisovatelů přidával fotografie, byl autorem fotografií mnoha herců a dalších známých osobností. A také autorem řady malých grafik, některé z nich byly použity na pohlednicích. Používal pseudonym A. Stráň. Jezdíval rád do Bakova nad Jizerou na prázdniny i s rodinou. Byl pohřben v Praze na Olšanech. Jeho román Řina byl roku 1926 zfilmován . Oženil se s Emilií, rozenou Kettnerovou , se kterou měl dcery Jarmilu , Emilii a Johannu . Jarmila byla známá jako herečka, zpěvačka a pedagožka, oceněná jako zasloužilá umělkyně. a jiné

Více od autora