Miloslav Švandrlík, Miloš Fiala, Jiří Bauer
Říkali mu Terazky

1991 | Nakladatelství Dilia

Vyprávění navazuje na slavné Černé barony. Major Haluška řečený Terazky, jako civil rubající někde v lese dřevo, se setkává s bývalým vojínem Kefalínem, nyní již známým spisovatelem. Mezi někdejším nejvyšším pánem na Zelené hoře a „průserářem“ jeho pétépácké jednotky nikdy nebylo otevřené nepřátelství a rádi spolu zajd…ou na pivo, zavzpomínat na staré časy. U šesti půllitrů znovu ožívají postavy a příběhy oné absurdní doby socialismu padesátých let. Vyprávění navazuje na slavné Černé barony. Major Haluška řečený Terazky, jako civil rubající někde v lese dřevo, se setkává s bývalým vojínem Kefalínem, nyní již známým spisovatelem. Mezi někdejším ne…jvyšším pánem na Zelené hoře a „průserářem“ jeho pétépácké jednotky nikdy nebylo otevřené nepřátelství a rádi spolu zajdou na pivo, zavzpomínat na staré časy. U šesti půllitrů znovu ožívají postavy a příběhy oné absurdní doby socialismu padesátých let.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	96 l
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020302530
ISBN:	9788020302533
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2023 12:41
Číslo položky:	644679

O autorech

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora