Knihy
Historie
Emma Urbánková
Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského ...

Emma Urbánková: Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic

Emma Urbánková, Kamil Boldan
Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic : katalog inkunábulí roudnické lobkovické knihovny

2009 | Nakladatelství Národní knihovna České republiky

katalog inkunábulí roudnické lobkovické knihovny

Dvořan a básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic měl v době úmrtí 650 knih, z nichž se podstatná část zachovala. Sbírka byla v době jeho života uložena na hradě Hasištejně, nyní je součástí Roudnické lobkovické knihovny. Jednalo se o 757 tisků a po 18 latinských… a řeckých rukopisů. Charakteristickým rysem jeho knihovny bylo - zejména ve srovnání s jinými dobovými knihovnami - minimální zastoupení rukopisů. Pokud bylo dílo dostupné v obou podobách, preferoval tisky, kterými nahrazoval rukopisné svazky. Pokud jde o tisky, Bohuslav jich velké množství koupil během svých studií v Itálii a díky tomu vlastnil rané italské edice antických autorů ze sedmdesátých let. Obory, které stály v centru jeho zájmu, byly právo, římská literatura, básníci a řecká literatura , ale i raně křesťanská díla. Po návratu do Čech získával nové svazky prostřednictvím sítě osobních zahraničních kontaktů. Jeho knihovna neobsahovala svazky v češtině ani v němčině. Reprezentativnost vazeb nehrála pro majitele významnější roli, důležitý byl pro něho především text. katalog inkunábulí roudnické lobkovické knihovny

Dvořan a básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic měl v době úmrtí 650 knih, z nichž se podstatná část zachovala. Sbírka byla v době jeho života… uložena na hradě Hasištejně, nyní je součástí Roudnické lobkovické knihovny. Jednalo se o 757 tisků a po 18 latinských a řeckých rukopisů. Charakteristickým rysem jeho knihovny bylo - zejména ve srovnání s jinými dobovými knihovnami - minimální zastoupení rukopisů. Pokud bylo dílo dostupné v obou podobách, preferoval tisky, kterými nahrazoval rukopisné svazky. Pokud jde o tisky, Bohuslav jich velké množství koupil během svých studií v Itálii a díky tomu vlastnil rané italské edice antických autorů ze sedmdesátých let. Obory, které stály v centru jeho zájmu, byly právo, římská literatura, básníci a řecká literatura , ale i raně křesťanská díla. Po návratu do Čech získával nové svazky prostřednictvím sítě osobních zahraničních kontaktů. Jeho knihovna neobsahovala svazky v češtině ani v němčině. Reprezentativnost vazeb nehrála pro majitele významnější roli, důležitý byl pro něho především text.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	Pevná
Počet stran:	902
Jazyk:	česky , německy , HEB hebrejsky , GRE řecky
ISBN10:	8070505737
ISBN:	9788070505731
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 7. 2024 8:34
Číslo položky:	918815

O autorech

Emma Urbánková

Emma Urbánková byla česká knihovnice a badatelka v oblasti prvotisků a starých tisků. Napsala řadu studií a doprovodných materiálů k výstavám, velký význam má její editorská činnost. Nejdůležitějším výsledkem její badatelské činnosti je posunutí datace Trojánské kroniky, která byla považována za nejstarší tištěnou knihu na českém území. Podle jejích zjištění jsou nejstarší Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, ale zůstává to předmětem vědeckých sporů. Emma Urbánková se narodila v Lounech, ale nedlouho po jejím narození se rodina přestěhovala do Prahy. Byla dcerou historika a univerzitního profesora Rudolfa Urbánka. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Praze 1 studovala na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity české dějiny, pomocné vědy historické a srovnávací dějiny literatur. Během studií také absolvovala dvouletý Tobolkův knihovnický kurz. Univerzitní studia zakončila v roce 1933 doktorátem a téhož roku nastoupila do Veřejné a univerzitní knihovny. Knihovně, později přejmenované na Státní knihovnu a nejnověji na Národní knihovnu, zůstala věrná celý svůj život. Po roce přešla z oddělení cizojazyčné katalogizace do oddělení rukopisů a vzácných tisků, kde působila až do svého odchodu do důchodu v roce 1979, od roku 1945 již ve funkci vedoucí oddělení. Po odchodu do důchodu se věnovala badatelské a editorské činnosti. Do Klementina docházela až do posledních měsíců svého života. Byla členkou Československé knihovědné společnosti, Komise pro soupis rukopisů, Vědecké archivní rady a j. V průběhu okupace zastupovala dlouhodobě nemocnou vedoucí oddělení a mimo jiné zajišťovala evakuaci historických fondů na hrad Karlštejn a do Zlaté Koruny. Měla hlavní zásluhu i na záchraně cenných knih ze zabavených knihoven, ať již za okupace, nebo pak v 50. letech – do klementinských trezorů byly uloženy např. rukopisné fondy z tepelského a oseckého kláštera. Za léta jejího působení se fond rukopisů knihovny znač...

Více od autora