Hérakleitos z Efesu
Řeč o povaze bytí

Hérakleitos z Efesu

Hérakleitos z Efesu, starořecky  Ἡράκλειτος ὁ Ἐφέσιος byl řecký předsókratovský filosof , rodák z Efesu, města na západním pobřeží Malé Asie, kde se dnes rozkládá Turecko. O jeho životě a osobnosti je známo jen velmi málo a velká část informací je pravděpodobně smyšlená. Kvůli osamělému životu, který vedl, a zejména pro nejasný smysl jeho zachovaných filosofických zlomků a opovržlivé poznámky o lidech je již od starověku nazýván „Temný“ či „Plačící filosof“. Z Hérakleitova učení je pro moderního člověka největší inspirací učení o změně jako podstatném rysu vesmíru , učení o logu, nejčastěji vykládaném jako rozum řídící svět, a přesvědčení o významu, jednotě a síle protikladů . Existují dva referáty, které mohou sloužit jako zdroje informací o Hérakleitově životě. První pochází od Díogena Laertia, životopisce ze 3. století n. l., jehož Díogenafie Životy, názory a výroky proslulých filosofů, která podává informace o ohromném množství myslitelů a která je naštěstí celá zachovaná a běžně dostupná, zahrnuje i kapitolu o Hérakleitovi. Tato kapitola je v číslování Hérakleitových "nepřímých" zlomků rozdělena na 17 částí, A 1,1 až A 1,17. Díogenés čerpal různé informace o Hérakleitovi z mnohem dřívějších Apollodórových Kronik, které se nám nedochovaly. Druhý, o poznání kratší a zmatenější, ale i přesto zajímavý referát s životopisnými prvky sepsal Suidás ve svém Lexiconu. Ten je při číslování rozdělován na Hérakleitovy "nepřímé" zlomky A 1a/1 a A 1a/2. O spolehlivosti údajů v obou referátech je možno mít...