Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Karel Čapek
Raubíř a jeho dítě, aneb, Postaru se krást nedá...

Karel Čapek: Raubíř a jeho dítě, aneb, Postaru se krást nedá

Karel Čapek, František Pavlíček, Jan Dumek
Raubíř a jeho dítě, aneb, Postaru se krást nedá : poučná kratochvíle pro dorost na motivy pohádky Karla Čapka

1966 | Nakladatelství Dilia

Špunt je malý chlapec, který neví, co je strach. Potulný život loutkáře ho nebaví a nudí. Od rodičů stále slyší, co musí a nesmí, že něco nejde a že se něco nedělá. Sní o dobrodružném životě plném nebezpečí. A tu se jednoho dne dozví, že nedaleko něj žije rytíř Rodrigo Raubíř, kterého se bojí celé široké daleké okolía …příkopy jeho hradu lemují ohlodané vybělené kosti. Malý Špunt se rozhodne okamžitě: uteče z domova a vstoupí do Rodrigových služeb. Kniha o odvaze a strachu a o tom, že ne vždy jsou věci takové, jaké se na první pohled mají zdát, je určena především čtenářům od 7 do 10 let. Špunt je malý chlapec, který neví, co je strach. Potulný život loutkáře ho nebaví a nudí. Od rodičů stále slyší, co musí a nesmí, že něco nejde a že se něco nedělá. Sní o dobrodružném životě plném neb…ezpečí. A tu se jednoho dne dozví, že nedaleko něj žije rytíř Rodrigo Raubíř, kterého se bojí celé široké daleké okolía příkopy jeho hradu lemují ohlodané vybělené kosti. Malý Špunt se rozhodne okamžitě: uteče z domova a vstoupí do Rodrigových služeb. Kniha o odvaze a strachu a o tom, že ne vždy jsou věci takové, jaké se na první pohled mají zdát, je určena především čtenářům od 7 do 10 let.

Stav

Mírně opotřebená

přední desky a hřbet odtržené od knižního bloku

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	91 l
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 7. 2024 13:22
Číslo položky:	906322

O autorech

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora

František Pavlíček

František Pavlíček byl český dramatik a scenárista. František Pavlíček vystudoval slavistiku a estetiku na Filosofické fakultě UK. Od roku 1950 působil jako redaktor Československého rozhlasu, později i jako dramaturg ve Filmovém studiu Barrandov. Roku 1965 se stal uměleckým ředitelem Divadla na Vinohradech, kterým byl až do roku 1970. Po roce 1970 byl pro svou angažovanost v roce 1968 nucen opustit veškerá místa v kultuře a stal se zakázaným autorem. Od té doby až do roku 1989 pracoval v několika dělnických profesích. V tomto období byly jeho hry hrány pod různými pseudonymy či jmény jeho přátel. Roku 1977 podepsal Chartu 77. Roku 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Československého rozhlasu, kterým byl až do svého odchodu do důchodu v roce 1991. 18. října 2002 obdržel čestné občanství v rodné obci Lukov. V tomto oboru se staly známější jeho dramatizace jiných autorů, než jeho vlastní hry.

Více od autora