Cezar Petrescu
Raněný tmou

Cezar Petrescu

Prozaik a publicista. Absolvoval studium práv v Bukurešti, záhy se však věnoval novinářství a literatuře. 1921 v Kluži založil a tři roky řídil významnou lit. revui Gândirea, přispíval do dalších časopisů, od 1938 v Bukurešti šéfredaktorem deníku România a měsíčníku România literară . Po 1945 aktivní zejména jako publicista podporující ideologii nového režimu. Člen Rumunské akademie . — Petrescu byl neobyčejně plodný spisovatel, napsal desítky čtenářsky úspěšných, avšak nestejně hodnotných románů a novel. Chtěl vytvořit podle Balzacovy Lidské komedie velkoryse koncipovanou Rumunskou kroniku 20. věku, rozsáhlou fresku života na venkově, v provinčních městech a v Bukurešti od začátku století do 2. světové války se zobrazením osudů jednotlivců, skupin a společenských vrstev. V prózách z vesnického prostředí líčí v duchu tradicionalistických doktrín vykořeněnost hrdinů, kteří opustili patriarchální společenství, úpadek starého bojarstva a dravý nástup podnikatelů a industrializace. Stejně pochmurně, místy však se smyslem pro grotesknost situací, zobrazil maloměsto. Téma izolovanosti a morálního úpadku člověka uprostřed kapitalistické civilizace rozvíjel v románech z prostředí hlavního města. Jeden z nejzdařilejších románů, Întunecare , vystihuje tragický úděl generace zasažené 1. světovou válkou, rozpor mezi ideály vznikajícími mezi vojáky na frontě a ziskuchtivostí aristokratů a měšťáků v zázemí.