Pavol Dobšinský, Štefan Horník, Ján Boor
Púť po otčine : výber z rukopisných cestopisov mladých Štúrovcov

1981 | Nakladatelství Tatran

Výber z dosiaľ nepublikovaných rukopisných cestopisov nadšených mladých štúrovcov, ktorí putovali po Slovensku a horlivo hľadali pamiatky zašlej slávy Slovákov. Púť po otčine roku 1846 /Pavol Dobšinský/, Turec, Tisovec, Brezno, Jarbá, Čertovica, Banská Boca, Považie liptovské, Hrádok, Svätý Ján, Svätý Mikuláš, Sielnica…, Trnovec, Malá a Veľká Paludza, Ľupča, Lúčky, Orava, Turčianska stolica, Považská diera, Žilina, Teplice, Trenčín, Morava, Dobrá voda, Ján Hollý, Bratislava, Dunaj, Duma večerná, Devín, Nitra, Koniec púte. Z cestovného denníka Janka Buora, Cestopis Štefana Horníka-Opisy krajov slovenských-Uhrovec /Karol Alexander Modráni/, Žilina /Karol Alexander Modráni/, Banská Bystrica /Karol Jaroslav Zorkóci/, Hrádok v Liptove /Karol Jaroslav Zorkóci/, Svätý Ján, Demänová, Svätá Mária, Ružomberok, Likava, Ľubochňa, Kraľovany, Krpeľany, Sučany, Sklabiná, Margita, Starý hrad, Strečno, Lietava, Ilava, Trenčín, Beckov, Podhrad, Lúka, Kúpele v Piešťanoch /Karol Jaroslav Zorkóci/, Sereď /Karol Jaroslav Zorkóci/, Hrad Muráň /Karol Jaroslav Zorkóci/, Kostiviarska /Karol Jaroslav Zorkóci/, Podlavice /Karol Jaroslav Zorkóci/, Staré Hory /Karol Jaroslav Zorkóci/. Výber z dosiaľ nepublikovaných rukopisných cestopisov nadšených mladých štúrovcov, ktorí putovali po Slovensku a horlivo hľadali pamiatky zašlej slávy Slovákov. Púť po otčine roku 1846 /Pavol Dobšinsk…ý/, Turec, Tisovec, Brezno, Jarbá, Čertovica, Banská Boca, Považie liptovské, Hrádok, Svätý Ján, Svätý Mikuláš, Sielnica, Trnovec, Malá a Veľká Paludza, Ľupča, Lúčky, Orava, Turčianska stolica, Považská diera, Žilina, Teplice, Trenčín, Morava, Dobrá voda, Ján Hollý, Bratislava, Dunaj, Duma večerná, Devín, Nitra, Koniec púte. Z cestovného denníka Janka Buora, Cestopis Štefana Horníka-Opisy krajov slovenských-Uhrovec /Karol Alexander Modráni/, Žilina /Karol Alexander Modráni/, Banská Bystrica /Karol Jaroslav Zorkóci/, Hrádok v Liptove /Karol Jaroslav Zorkóci/, Svätý Ján, Demänová, Svätá Mária, Ružomberok, Likava, Ľubochňa, Kraľovany, Krpeľany, Sučany, Sklabiná, Margita, Starý hrad, Strečno, Lietava, Ilava, Trenčín, Beckov, Podhrad, Lúka, Kúpele v Piešťanoch /Karol Jaroslav Zorkóci/, Sereď /Karol Jaroslav Zorkóci/, Hrad Muráň /Karol Jaroslav Zorkóci/, Kostiviarska /Karol Jaroslav Zorkóci/, Podlavice /Karol Jaroslav Zorkóci/, Staré Hory /Karol Jaroslav Zorkóci/.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	102
Jazyk:	slovensky
Edice:	Prémie Hviezdoslavovy knižnice
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	6. 3. 2025 12:54
Číslo položky:	1168024

O autorech

Pavol Dobšinský

Pavol Dobšinský byl slovenský evangelický kněz, folklorista, básník, spisovatel, překladatel a sběratel lidové slovesnosti, který je řazen do období romantismu a je jedním ze spisovatelů tzv. štúrovské generace. Narodil se v rodině evangelického faráře. Vzdělání získal na gymnáziu v Rožňavě a Miškovci. Od roku 1840 studoval na evangelickém lyceu v Levoči. V roce 1850 úspěšně dostudoval a složil kněžskou zkoušku. V letech 1848–1849 se přidal k revoluční armádě a později se stal vojákem císařského vojska. V letech 1850–1852 působil v Levoči jako asistent u evangelického faráře a etnografa. Díky svému zaměstnavatelovi se začal věnovat sbírání a vydávání slovenské lidové slovesnosti. Od roku 1852 pracoval jako pomocný redaktor v časopisu Slovenské pohľady, později působil jako kaplan, v letech 1858–1861 jako profesor slovenského jazyka a literatury v Banské Štiavnici, a později se usadil v Drienčanech, kde od roku 1861 působil jako farář. Oženil se celkem dvakrát – poprvé si vzal Paulinu Schmidtovou, jeho druhou družkou se stala vdova po Jánovi Čajakovi a sestra Terezie Vansové Adela Medvecká-Čajaková. Začátky jeho literární tvorby se datují ještě do dob jeho studií na evangelickém lyceu. Už v té době psal básně v intencích štúrovské poezie. Byly to zejména variace na lidové písně, vlastenecké a alegorické básně. Soustavně též překládal ze světové poezie. V různých časopisech mu postupně vyšly překlady G. G. Byrona, A. L. Lamartina, A. M. Mickiewicza. Vydával rukopisný časopis Holubica, vydával časopis Sokol, recenzoval almanachy Concordia a Lipa. Jako editor se zasloužil o vydání literárních prací Jána Čajaka, Jána Botty či Ľudovíta Kubániho. Těžiště jeho činnosti spočívá ve folkloristice. Už jako student se zaobíral problematikou lidové slovesnosti. Časopisecky publikoval folkloristické studie a shrnul je do knihy Úvahy o slovenských pověstech . Soustavně sbíral a zapisoval p...

Více od autora