Knihy
Ostatní
Humor
Jindřich Plachta
Pučálkovic Amina

Jindřich Plachta
Pučálkovic Amina : [humoristická povídka]

1946 | Nakladatelství Práce

Humoristické vyprávění o trampotách s nalezeným štěnětem, z něhož nakonec vyroste žirafa.
Děti pana poštovního tajemníka Pučálky našly na místě bývalého cirkusu štěně a teprve po mnoha ztřeštěných příhodách a dobrodružstvích zjistí rodina, že doma přechovává žirafu. Kromě směšných a zábavných historek ukazuje autor …i na lidské nectnosti a slabosti a snaží se zdůraznit myšlenku, že člověk má za každých okolností zůstat vůči druhému člověkem. Humoristické vyprávění o trampotách s nalezeným štěnětem, z něhož nakonec vyroste žirafa.
Děti pana poštovního tajemníka Pučálky našly na místě bývalého cirkusu štěně a teprve po mnoha ztřeštěných …příhodách a dobrodružstvích zjistí rodina, že doma přechovává žirafu. Kromě směšných a zábavných historek ukazuje autor i na lidské nectnosti a slabosti a snaží se zdůraznit myšlenku, že člověk má za každých okolností zůstat vůči druhému člověkem.

Stav

Mírně opotřebená

především obálka, na stránkách místy flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, Především obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	130
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ondřej Sekora
Edice:	Knihovna Dikobraza
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 8. 2024 13:29
Číslo položky:	953608

O autorovi

Jindřich Plachta

Jindřich Plachta, vlastním jménem Jindřich Šolle , byl český herec a spisovatel. Narodil se jako první dítě v rodině, měl dvě sestry. Jeho otec, montér a strojní zámečník v plzeňské Škodovce, nechtěl o herecké dráze svého syna ani slyšet. Mladý Plachta musel jít na plzeňskou obchodní akademii. V letech 1910–1911 byl s rodiči v ukrajinském Bachmutu , kde otec pracoval na výstavbě lihovaru. Zde Plachta chodil do ruské školy. Měl se z něj stát účetní. Později vzpomínal na svá studia: „Spíš by se našlo u krávy nadání ke hře na citeru, než u mne atom pochopení pro podvojné účetnictví.“ Během studií vystupoval Plachta potají v plzeňském divadle jako statista. A s přáteli založil ochotnický spolek Jaro. Po maturitě odešel pracovat do Krakova jako úředník ve filiálce Pražské úvěrní banky. Po říjnu 1918 se vrátil a zůstal v Praze, kde si našel se dvěma kamarády podnájem na Smíchově a pracoval na šekovém úřadu. V Praze vzniklo po první světové válce velké množství divadélek a kabaretů. Plachta začínal v kabaretu Satyr v hostinci U Znamenáčků. Jeho první role byla pražská klepna – paní Vůněslava Acetylénová. Po zániku kabaretu se nechal zaměstnat jako suflér v kabaretu Červená sedma. Podle pamětníků mu to však moc nešlo – napovídal příliš hlasitě a afektovaně gestikuloval. Jenže obecenstvo řvalo smíchy. Proto ho šéf kabaretu Červená sedma Jiří Červený na Silvestra v roce 1921 angažoval opět jako bábu Acetylénku. Uplynulo jen několik měsíců a Jindřicha Plachtu uviděl král českých komiků Vlasta Burian. Jeho herecký projev se mu natolik zalíbil, že mu nabídl od poloviny 20. let nejdříve hostování, později i angažmá ve svém divadle. Podobně jako Jaroslav Marvan měl dělat „nahrávače“. Plachta si rychle získal přízeň publika a Burian začal cítit konkurenci. Napjatou situaci vyřešil Plachta odchodem z divadla. V sezóně 1925/1926 vystoupil pohostinsky a bez honoráře i ve třech reprízách hr...

Více od autora