Knihy
Beletrie
Česká literatura
Jaroslav Seifert
Publicistika (1933-1938) ; Dubia ; Společná pro...

Jaroslav Seifert
Publicistika (1933-1938) ; Dubia ; Společná prohlášení : Svazek 13

2011 | Nakladatelství Akropolis

Na rozdíl od svazku 12, který do svého čela vystavil celek vzpomínkových Hvězd nad Rajskou zahradou, přináší druhý svazek Seifertovy publicistiky rozmanitou škálu drobných textů. Poprvé knižně shrnuje v úplnosti básníkovy fejetony, sloupky, glosy, kurzivky, drobné vzpomínkové texty, úvahy, filmový scénář, medailony, př…edmluvy, referáty o literatuře či divadelních inscenacích, texty polemické, odpovědi v anketách a veřejné projevy z let 1933–1938, kdy Seifert vedl kulturní rubriku sociálnědemokratického deníku Ranní noviny. Ty se mu staly hlavní publikační platformou , kromě nich přispíval také do Práva lidu , ojediněle do dalších periodik. Vedle řady básnických portrétů, úvah o básnickém údělu, záběrů pražských lokalit a intenzivní reflexe dění na domácí divadelní scéně poutá nutně v těchto letech Seifertovu pozornost řada šokujících a tísnivých událostí: nástup nacismu v sousedním Německu, občanská válka ve Španělsku, úmrtí F. X. Šaldy a T. G. Masaryka, projevy nesnášenlivého nacionalismu v části českých kulturních kruhů, mnichovská dohoda. V roce 1938 se takřka všudypřítomným úběžníkem stává otázka národního bytí. Svazek obsahuje také oddíl Dubií a závěrem oddíl Společných prohlášení, na nichž se Seifert nepodílel autorsky, nicméně svým podpisem se s nimi ztotožnil. Součástí svazku jsou dokumentární dobové ilustrace a jmenný rejstřík. Na rozdíl od svazku 12, který do svého čela vystavil celek vzpomínkových Hvězd nad Rajskou zahradou, přináší druhý svazek Seifertovy publicistiky rozmanitou škálu drobných textů. Poprvé knižně shrnuje… v úplnosti básníkovy fejetony, sloupky, glosy, kurzivky, drobné vzpomínkové texty, úvahy, filmový scénář, medailony, předmluvy, referáty o literatuře či divadelních inscenacích, texty polemické, odpovědi v anketách a veřejné projevy z let 1933–1938, kdy Seifert vedl kulturní rubriku sociálnědemokratického deníku Ranní noviny. Ty se mu staly hlavní publikační platformou , kromě nich přispíval také do Práva lidu , ojediněle do dalších periodik. Vedle řady básnických portrétů, úvah o básnickém údělu, záběrů pražských lokalit a intenzivní reflexe dění na domácí divadelní scéně poutá nutně v těchto letech Seifertovu pozornost řada šokujících a tísnivých událostí: nástup nacismu v sousedním Německu, občanská válka ve Španělsku, úmrtí F. X. Šaldy a T. G. Masaryka, projevy nesnášenlivého nacionalismu v části českých kulturních kruhů, mnichovská dohoda. V roce 1938 se takřka všudypřítomným úběžníkem stává otázka národního bytí. Svazek obsahuje také oddíl Dubií a závěrem oddíl Společných prohlášení, na nichž se Seifert nepodílel autorsky, nicméně svým podpisem se s nimi ztotožnil. Součástí svazku jsou dokumentární dobové ilustrace a jmenný rejstřík.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 17. 6. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	615
Jazyk:	česky
ISBN10:	808748150X
ISBN:	9788087481509
Editor:	Michal Topor
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Dílo Jaroslava Seiferta
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:21
Číslo položky:	996437

O autorovi

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora