Knihy
Válečná literatura
Válečná historie
Emil Utitz
Psychologie života v terezínském koncentračním ...

Emil Utitz
Psychologie života v terezínském koncentračním táboře

1947 | Dělnické nakladatelství

Kniha je obrazem života v ghettu Terezín, kde byli v letech 1941–1945 vězněni především židovští vězni. Utitz zde zřizuje knihovnu a dočká se zde konce války. Popisuje situace a vztahy mezi lidmi a snaží se je zkoumat z hlediska psychologického. Provádí typologii lidí a nevyhýbá se ani negativnímu hodnocení. Tato studi…e vyšla už v roc e 1947 a je hodnotná jak přímým svědectvím autora tak jeho rexlexí jako profesora filosofie a odborníka ve věcech psychologie. Kniha je obrazem života v ghettu Terezín, kde byli v letech 1941–1945 vězněni především židovští vězni. Utitz zde zřizuje knihovnu a dočká se zde konce války. Popisuje situace a vztahy mezi lidmi a sn…aží se je zkoumat z hlediska psychologického. Provádí typologii lidí a nevyhýbá se ani negativnímu hodnocení. Tato studie vyšla už v roc e 1947 a je hodnotná jak přímým svědectvím autora tak jeho rexlexí jako profesora filosofie a odborníka ve věcech psychologie.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	68 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 3. 2022 10:45
Číslo položky:	292590

O autorovi

Emil Utitz

Emil Utitz byl filosof, estetik a psycholog, profesor několika univerzit i Univerzity Karlovy, který se zabýval hlavně estetikou, teorií umění a fenomenologií. Narodil se v židovské rodině podnikatele G. Utitze, v letech 1902–1906 studoval v Mnichově, v Lipsku a v Praze práva, filosofii a psychologii. Byl spolužákem Franze Kafky. Promoval na Německé univerzitě v Praze, roku 1911 se habilitoval na univerzitě v Rostocku, kde pak do roku 1924 přednášel estetiku a psychologii a v letech 1924–1933 byl profesorem filosofie na univerzitě v Halle. Po nacistickém převratu byl penzionován a odešel do Prahy, kde do obsazení roku 1939 přednášel filosofii a psychologii na Německé univerzitě. Patřil ke kroužku německy mluvících literátů kolem J. Urzidila a byl spoluzakladatelem Cercle philosophique de Prague. Stýkal se s německými emigranty a pražskými umělci Jeho českým protějškem byl Jan Blahoslav Kozák. Dne 30. července 1942 byl Utitz deportován do Terezína, kde podobně jako Leo Baeck patřil mezi prominentní vězně, spravoval knihovnu a přednášel pro vězně na různá témata. Přežil koncentrační tábor, 1945 se vrátil do Prahy a přednášel s různými obtížemi na Karlově univerzitě. Byl vědeckým pracovníkem Filozofického ústavu ČSAV v Praze. Roku 1947 vydal knihu Psychologie života v Terezínském koncentračním táboře, kde mimo jiné popisuje pravidelné diskusní schůzky několika vědců v ghettu. Od roku 1956 působil jako profesor na univerzitě v Rostocku.

Více od autora