Alois Jirásek
Psohlavci : Historický obraz

1951 | Nakladatelství Svoboda

Psohlavci byli a jsou jedním z nejčtenějších Jiráskových děl. Je to román o boji Chodů za svá práva a za svou svobodu.
Hlavní postavou je chodský sedlák Jan Sladký – Kozina. Jeho předkové vždy střežili česko – německé hranice a žili v míru a spokojenosti, dokud nepřišla bitva na Bílé hoře a třicetiletá válka. Nový s…právce Laminger totiž nechtěl uznat práva a výsady Chodů, který měli potvrzeny od českých králů takzvanými majestáty. To se Chodům samozřejmě nelíbí, nejdříve si stěžují ve Vídni u císaře, poté se odvolají k apelačnímu soudu v Praze, ale všechno je marné. Jejich majestáty prý už dávno neplatí. Chodové se vzbouří, ale jejich povstání je potlačeno. Všichni Chodové nakonec přísahají oddanost a poslušnost Lamingerovi, odmítne pouze Kozina a jeho starý strýc. Oba stráví několik let ve vězení, Kozinův strýc ovšem nepřežije. Kozina je pro výstrahu popraven, ale ještě než zemře, pozve Lamingera do roka a do dne na boží soud. Po roce skutečně Laminger umírá.
Román je psán částečně i starým chodským nářečím a vyskytují se v něm často lidové výrazy. Alois Jirásek psal Psohlavce na konci devatenáctého století – tedy v době, která byla pro český lid obzvláště těžká a krutá. Ve své době toto dílo vzbudilo neobyčejný rozruch a silně pozvedlo vlastenecké cítění a hrdost českého lidu. V současné době bohužel tyto hodnoty upadají v zapomnění nebo bývají zaměňovány za nacionalismus, případně národnostní nesnášenlivost, což zanechává hluboké a nesmazatelné stopy na svědomí českého národa.
Pravděpodobně jedno z nejvýznamnějších děl Aloise Jiráska popisující lidský boj proti bezpráví a nespravedlnosti.
zdroj:http://pohodaveskole.net Psohlavci byli a jsou jedním z nejčtenějších Jiráskových děl. Je to román o boji Chodů za svá práva a za svou svobodu.
Hlavní postavou je chodský sedlák Jan Sladký – Kozina. Jeho předkové vždy stře…žili česko – německé hranice a žili v míru a spokojenosti, dokud nepřišla bitva na Bílé hoře a třicetiletá válka. Nový správce Laminger totiž nechtěl uznat práva a výsady Chodů, který měli potvrzeny od českých králů takzvanými majestáty. To se Chodům samozřejmě nelíbí, nejdříve si stěžují ve Vídni u císaře, poté se odvolají k apelačnímu soudu v Praze, ale všechno je marné. Jejich majestáty prý už dávno neplatí. Chodové se vzbouří, ale jejich povstání je potlačeno. Všichni Chodové nakonec přísahají oddanost a poslušnost Lamingerovi, odmítne pouze Kozina a jeho starý strýc. Oba stráví několik let ve vězení, Kozinův strýc ovšem nepřežije. Kozina je pro výstrahu popraven, ale ještě než zemře, pozve Lamingera do roka a do dne na boží soud. Po roce skutečně Laminger umírá.
Román je psán částečně i starým chodským nářečím a vyskytují se v něm často lidové výrazy. Alois Jirásek psal Psohlavce na konci devatenáctého století – tedy v době, která byla pro český lid obzvláště těžká a krutá. Ve své době toto dílo vzbudilo neobyčejný rozruch a silně pozvedlo vlastenecké cítění a hrdost českého lidu. V současné době bohužel tyto hodnoty upadají v zapomnění nebo bývají zaměňovány za nacionalismus, případně národnostní nesnášenlivost, což zanechává hluboké a nesmazatelné stopy na svědomí českého národa.
Pravděpodobně jedno z nejvýznamnějších děl Aloise Jiráska popisující lidský boj proti bezpráví a nespravedlnosti.
zdroj:http://pohodaveskole.net

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	283
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Aloise Jiráska odkaz národu
Vydání:	vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 8. 2024 8:37
Číslo položky:	949316

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora