Stav: |
Dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 96 |
Jazyky: | česky |
Edice: | Živé prameny 32x |
Vydání: | 1. vyd. |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | ne 1. října 2023 11:51 |
Číslo položky: | 652283 |
Populární úvod, který ve formě rozhovoru mezi autorem a dvěma dětmi poučuje, jak pozorovat pouhým okem hvězdy, souhvězdí a planety. Vykládá, kudy po obloze probíhají základní kruhy a čáry jako ekliptika, nebeský rovník, obratníky a podobně. Vysvětluje zdánlivý pohyb hvězdné oblohy, pohyby Slunce, Měsíce, planet a těles nebeských, a poutavým způsobem obrací pozornost čtenáře k celé řadě velmi zajímavých hvězdářských otázek a úkazů na obloze. Jsou provedeny i jednoduché a snadno pochopitelné výpočty se zaokrouhlenými čísly a při výkladu je přihlédnuto k fysikálním podmínkám ve vztahu k obydlitelnosti planet.
Antonín Bečvář byl český astronom a klimatolog. Vydal světově proslulý astronomický atlas – Atlas Coeli Skalnaté Pleso. Dlouhou dobu působil na Slovensku. Narodil se ve Staré Boleslavi, navštěvoval Reálné gymnázium v Brandýse nad Labem , kde byla na jeho počest založena Přírodovědná společnost Dr. Antonína Bečváře. Poté vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal doktorát přírodních věd. Svá studia ukončil disertační prací z oboru meteorologie v roce 1934. Antonín Bečvář měl od dětství velmi podlomené zdraví, a proto na svoji vědeckou dráhu mohl nastoupit až ve více jak 30 letech, kdy se jeho zdravotní stav stabilizoval. V roce 1937 přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Na Slovensku působil od roku 1937 jako klimatolog Státních lázní v Štrbském Plese. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 musela být Československá astrofyzikální observatoř ve Staré Ďale na Slovensku zrušena. Tehdy Bečvář velmi úspěšně zapůsobil na slovenskou vládu a prosadil, aby výkonný reflektor o průměru 600 mm byl převezen na nové místo na Skalnaté pleso, kde v letech 1941–1943 inicioval výstavbu nové observatoře na Skalnatém plese a byl jejím prvním ředitelem . Ta se stala jedinou vysokohorskou observatoří v pozdějším Československu a je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Hvězdárna na Skalnatém plese se za dobu své existence stala uznávaným vědeckým ústavem. Založil tu tradici výzkumu Slunce a meziplanetární hmoty. Už od vzniku Přírodovědecké fakulty Slovenské univerzity v Bratislavě přednášel astronomii. Roku 1944 se stal přednostou nově zřízeného astronomického ústavu PFSU a vedl ho až do roku 1952, když se stal ústav součástí Katedry astronomie, geofyziky a meteorologie, kterou vedl prof. Mikuláš Konček. V roce 1951 byl padesátiletý světově uznávaný vědec z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrá...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem